Cestujícím se někdy nelíbí stále dokola hrané hity na nástupišti MHD v centru...

Cestujícím se někdy nelíbí stále dokola hrané hity na nástupišti MHD v centru Karlových Varů. | foto: Václav Šlauf, MAFRA

Na nádraží je to jako na pouti, lidi dráždí kolovrátkové retro

  • 3
Tisíckrát dokola ohrávané tytéž skladby Heleny Vondráčkové, Kotvalda s Hložkem či Karla Gotta mají podle představ zástupců karlovarského dopravního podniku zpříjemňovat cestujícím čekání na autobus na centrálním nádraží MHD u Tržnice. Svérázné obšťastňování zákazníků má ale své odpůrce.

„Vůbec se mi to nelíbí. Je to hudební smog, kterého je okolo nás už nyní dost. Navíc nevím, kdo dělal výběr hudby, ale přijde mi to, jako kdyby zamrzl v 80. letech,“ odvětil přímo na nástupišti karlovarský muzikant Lev Havlíček.

Co také lidé slyší

při čekání na autobus u Tržnice

  • Leoš Mareš: Tři slova
  • Hložek a Kotvald: V pohodě
  • H. Vondráčková: Dvě malá křídla
  • Pavol Habera: Je to vo hviezdach
  • Hana Zagorová: Nešlap nelámej
  • Verona: Náhodou
  • Karel Gott: Lady Carneval

A o podobné názory není na Tržnici nouze. „Točí se tu skladby pořád dokola. Chápu, že výběr pro masy je těžký, ale raději bych poslouchal rádio, kde je to aspoň trochu vyvážené,“ myslí si student Robert Čuma.

Některým cestujícím už došla trpělivost a se svou stížností se obrátili přímo na karlovarský magistrát.

„Bylo by možné konečně vypnout hudbu a reklamy na nástupišti MHD u Tržnice? Používám obden týž spoj a už vím, že malá křídla tu nejsou a kdo slepě koně bodá do slabin, sotva povšimne si prvních jeřabin. Nikdy se netrefíte všem do vkusu. Obtěžuje to bez možnosti odejít či vypnout,“ píše magistrátu Hana Brandtlová.

Ta si stěžuje i na hlasitost, kvůli které nemůže přímo na nástupišti telefonovat. „Myslím si, že jsou to stále dva tři stejní stěžovatelé,“ odvětil ředitel dopravního podniku Pavel Bohánek s tím, že sám složení seznamu skladeb hraných na Tržnici nezná. „Názory jsou různé, podle mého se to však většině líbí,“ uvedl Bohánek.

Už v minulosti byly řešeny stížnosti na velkou hlučnost. „Ano, o tom vím. Proto jsme přistoupili k zeslabení hlasitosti,“ dodal ředitel dopravního podniku.

To ostatně potvrdilo i měření redaktorů MF DNES. Decibel metr jasně prokázal, že zvuk reklam je daleko vyšší, než přehrávané hudby. Avšak ne vyšší, než hlasitost odjíždějícího autobusu.

Problém o skladbě hudby vnímají i sami cestující. Ti v anketě svorně připomněli generační střet lidí čekajících na autobus. „Už by to mohli pozměnit, chápu, že by se měly hrát písně i pro důchodce, ale proč nezkusit pouštět dopoledne hudbu zaměřenou na ně a odpoledne spíše cílit na mládež, která se vrací ze škol či jede na kroužky nebo tréninky,“ navrhla Tereza Tvrdíková čekající na autobus.

Ta ostatně jako velká část cestujících vyřešila problém po svém. Nasadila si na uši sluchátka s vlastní hudbou. „Sice neslyším, když jede autobus, ale aspoň nejsem při čekání naštvaná,“ dodala.