Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Martin Stolař, MAFRA

Novinka se ujala. Kdo v Aši třídí, platí méně za odvoz odpadků

  • 0
Město Aš na Chebsku zavedlo revoluční způsob sběru separovaných odpadů. Ten předpokládá, že se město o peníze za prodej surovin podělí s těmi obyvateli, kteří se přihlásí do systému a poctivě třídí.

Až pět stovek z poplatku za svoz a likvidaci domovního odpadu mohou v Aši ušetřit lidé, kteří se přihlásí do adresného sběru druhotných surovin. Možnost už využilo na sedm stovek obyvatel. Ašská radnice si od netradičního systému třídění slibuje, že na skládkách skončí podstatně méně surovin, které je možné znovu využít.

„Přihlásit se může každý obyvatel Aše. Dostane unikátní čárový kód, který nalepí na průhledné plastové pytle s vytříděným odpadem. Za každý kilogram plastů je možné získat 2,50 Kč a za kilogram papíru 80 haléřů. Celková suma, kterou se lidem podaří za rok 2014 naspořit, se odečte od poplatku za rok 2015. Ten je v Aši šest set korun na osobu,“ vysvětluje mluvčí města Milan Vrbata.

Upozorňuje však, že maximální částka, kterou je možné získat, je pět set korun na obyvatele. Například čtyřčlenná rodina tak může díky třídění uspořit na poplatcích až 2 000 korun.

„Informace o sběru budou k dispozici na internetových stránkách města. Tam si lidé budou moci po zadání svého kódu prohlédnout tabulku s odevzdaným množstvím odpadů a potěšit se pohledem na vzrůstající slevu,“ konstatuje Vrbata. Pro přiznání slevy je ale nutné, aby lidé nebyli dlužníky města.

Příklad si Ašští vzali na Liberecku

Motivační třídění odpadu, které Ašští převzali z Nového Boru v Libereckém kraji, už nese ovoce. Podle Milana Vrbaty vzrostl za období od ledna do října objem vytříděných plastů a papíru oproti loňskému roku přibližně o čtvrtinu.

Za dva roky fungování už systém doznal několika změn. Například papír, který obyvatelé sami odvezou na sběrný dvůr, už nemusí být v plastovém pytli. Stačí jej pevně svázat motouzem do balíku a opatřit čárovým kódem. Další významnou změnou je snížení ceny plastových pytlů, které nyní radnice prodává téměř o polovinu levněji než v začátcích.

„V podstatě je ale jedno, do jakých pytlů lidé odpad zabalí. Musí být pevný, aby se neroztrhl při manipulaci, a průhledný. To kvůli vizuální kontrole,“ říká Vrbata s tím, že do pytlů s plasty nepatří mastné obaly se zbytky potravin nebo čisticích přípravků, obaly od žíravin, barev a jiných nebezpečných látek, podlahové krytiny či novodurové trubky. V papíru zas nesmí být mastná, promáčená nebo jakkoliv znečištěná surovina či uhlový papír.

„Zaměstnanci sběrného dvora pytle namátkově kontrolují. Pokud uvnitř objeví uvedené druhy odpadů, celý pytel ze systému vyřadí,“ varuje Vrbata.

Přestože se na první pohled zdá, že získat tříděním slevu bude hračka, ukazuje se, že to má svá úskalí. „V první řadě je nutné mít dostatečný prostor ke skladování. V ideálním případě úplně mimo obytné místnosti. Ne vždy se podaří obaly dokonale vymýt a zbytky potravin po čase začnou zapáchat,“ vysvětluje Martin Tulej, který si systém vyzkoušel.

Plasty ale raději odnáší průběžně do separačních nádob, které jsou stále rozmístěny v ulicích Aše. „V paneláku to prostě nejde. Pokud ovšem nechcete být na kordy se všemi sousedy,“ dodává.