Projekt 36 měst a obcí, které se i s krajem spojily do Komunální odpadové společnosti (KOS) a chtějí jednotně, ekologicky a co nejlevněji likvidovat smetí na jednom místě, by přitom měl Jakubík jako krajský radní pro životní prostředí také prosazovat.
Dlouho se mluví o tom, že tento odpad se po vytřídění začne přidávat k uhlí a zplyňovat v paroplynové elektrárně Sokolovské uhelné ve Vřesové.
Václav Jakubík (KSČM), radní Karlovarského kraje pro oblast životního prostředí.
Jenže Jakubík působí zároveň jako jednatel a ekonomický šéf chebské společnosti Terea. Cheb se do KOS nezapojil a Terea, v níž má radnice poloviční podíl, dostala od města úkol připravit stavbu spalovny odpadu jen pro Cheb.
Může politik a zároveň soukromý manažer hájit dva různé projekty? "Naprosto bez problémů," tvrdí a odmítá, že by se do střetu zájmů dostal. Podle něho by se nic nestalo, kdyby spalovny existovaly v kraji tři, a ne jen dvě.
Komunální odpadová společnost zřejmě příští rok vypíše výběrové řízení na firmu, která smetí z členských měst vytřídí a spálí. Cílem je udržet co nejnižší cenu odvozu popelnic, až kvůli Evropské unii přijde vlna razantního zdražování poplatků za skládkování.
Těžaři už centrum zpracování odpadu připravují
Velké naděje na spolupráci s KOS si dělá Sokolovská uhelná. Ta už letos začíná investovat prvních 250 milionů korun do stavby Regionálního centra zpracování odpadu. Tady se smetí vytřídí a dostane formu granulí určených ke zplyňování. Centrum bude stát celkem 700 milionů, těžaři ho chtějí dokončit v roce 2015.
Komunální odpadová společnost
|
Cheb se svojí plánovanou spalovnou těžařskou společnost nepříjemně překvapil.
"Náš projekt je z pohledu ekologie i umístění v kraji optimální. Navíc máme za sebou úspěšné zkoušky na zplyňování odpadu. Počítali jsme s tím, že se k nám bude vozit odpad z celého kraje," řekl šéf dozorčí rady Sokolovské uhelné František Štěpánek.
V minulosti absolvoval řadu schůzek s vedením kraje, to prý projektu vyjadřovalo podporu.
"Vyjádření kraje zněla jednoznačně - odpad se bude zpracovávat ve Vřesové. Proto mě překvapuje, že se do záležitosti vnášejí nové momenty," podivil se Štěpánek. Čekal, že politici budou odpadovou politiku kontinuálně usměrňovat.
Radní Jakubík o Sokolovské uhelné jako o zpracovateli už tak jednoznačně nemluví. "Musí se vypsat výběrové řízení. A víme už, že zájem mají další firmy - Liapor, Elektrárna Tisová, může se přihlásit Chotíkov Plzeň. Proč by to měla být zrovna Sokolovská uhelná?" ptá se radní.
Proti spalovně v Chebu protestují ekologové
Projekt spalovny v průmyslové zóně Švédský vrch v Chebu (má likvidovat 20 tisíc tun za rok) za 120 milionů korun nevyvolává nadšení. Proti už se ozývají hlasy občanů nebo i ekologického sdružení Arnika. Arnice vadí, že veřejnost nemá o záměru téměř žádné informace (více čtěte zde).
"Tento záměr může výrazně ovlivnit obyvatele i životní prostředí. Většina místních obyvatel o chystaném záměru ani neví. Neproběhlo žádné veřejné jednání. Je nepřijatelné, aby ve městě vyrostla spalovna, aniž by o tom proběhla diskuse s veřejností a nebyla zpracována dokumentace vlivu na životní prostředí," řekl Matěj Man, vedoucí kampaně Nespaluj, recykluj! ze sdružení Arnika.
V rámci takzvaného zjišťovacího řízení poslalo sdružení řadu námitek ke krajskému úřadu. Předložená dokumentace je podle ekologů neúplná, nepřesná.
"Investor například navrhuje nevhodnou technologii čištění spalin od dioxinů, která se v Česku už jednou ukázala jako nevyhovující. Podobnou technologii použili ve spalovně v Liberci, ale museli ji vyměnit. Podezřelá je i předpokládaná produkce popele a strusky ze spalovny. Uváděné množství je oproti běžně dosahovaným hodnotám výrazně podhodnocené," uvedl předseda Arniky Jindřich Petrlík.
Jakubíkův předchůdce má o spalovně pochybnosti
Jakubík jakékoliv pochybnosti odmítá. Navíc zve na středeční zasedání chebského zastupitelstva, kde bude projekt spalovny představen. "Jestliže to umí v čistém Švýcarsku, tak jsme si řekli, že to zkusíme také. V květnu bude valná hromada Terea, kde vlastníci řeknou - pokračujte, nebo to zastavte. Máme dva miliony korun na průzkumné záležitosti."
Jakubíkův předchůdce v křesle radního pro životní prostředí Jaroslav Bradáč (SPOZ) je přesvědčen, že chebská spalovna se ekonomicky nevyplatí. "Občané by pak museli platit víc za likvidaci dopadu. Planý je i slib, že spalovna zlevní lidem teplo," myslí si Bradáč. Navíc on i šéf dozorčí rady Sokolovské uhelné Štěpánek mluví o tom, že radní Jakubík v určitém střetu zájmů je.
