Přesně rok leží na krajském úřadu žádost Lokte týkající se navrácení exponátů městu. Pocházejí z takzvané loketské sbírky, jejíž část začal v lednu loňského roku předávat zpět stát. Radní o předmětech - vesměs keramických, budou rozhodovat možná už příští týden.
„V původní žádosti, kterou město odeslalo před rokem, jde o zhruba čtyři stovky předmětů včetně kachlových kamen v Chebu. V průběhu toho období se zjistilo, že dvě stovky předmětů zřejmě chybí. Je to podobné, jako v případě jednání se státem, kdy z 12 tisíc chyběly dva tisíce. Nyní jde asi o 214 předmětů,“ uvedl hejtmanův náměstek pro oblast kultury a rovněž loketský místostarosta Petr Zahradníček. Vzhledem k oběma funkcím se tak přihlásil ke střetu zájmů.
Součástí seznamu, který by rád Loket od kraje získal, je i pozůstalost po sochaři a keramikovi Willim Russovi, který se narodil roku 1888 v Krásně nad Teplou. Na základě Benešových dekretů přišel v roce 1946 o majetek a týden poté šel do odsunu.
Russova kachlová kamna jsou zatím v Chebu
Jednou z nejzajímavějších památek jsou přitom zmiňovaná kachlová kamna, která vystavuje Chebský hrad. Součástí expozice jsou od devadesátých let minulého století.
„Je to předmět, který určitá část lidí vyhledává, jde zejména o německé návštěvníky,“ řekl kastelán Tomáš Dostál. O tom, že se jednání mezi Loktem a krajem koná, ví, a pokud za ním někdo přijde s rozhodnutím, že se kamna stěhují, je na to připraven.
Petr Zahradníček přitom upozornil, že návrat loketské sbírky nemusí nutně znamenat, že některé expozice přijdou o vystavené předměty. Například sokolovské muzeum mělo v zápůjčce věci z loketské sbírky, jejímž majitelem byl památkový ústav a vracely se městu. „Byla to pro nás vlastně administrativní záležitost, od koho je máme vypůjčené,“ uvedl ředitel muzea Michael Rund.
Hejtmanův náměstek je poněkud zklamaný, že se kraj k žádosti Lokte ještě nedostal. Materiál, který měl být součástí už minulého jednání, radní stáhli. Petr Zahradníček nebyl s jeho přípravou spokojený.
„Přestože město Loket dalo k dispozici celou smlouvu, kterou má s ministerstvem kultury o předání loketské sbírky, včetně dodatku schvalovací doložky z ministerstva kultury, vůbec to nebylo přílohou materiálu. Měl to být mustr, podle kterého se mělo postupovat i v případě jednání s krajem,“ uvedl.
Náměstkovi v materiálu chyběl i legislativní pohled, který město má. Očekával, že se spolu střetnou a buďto dojde k soudu, nebo k politické dohodě.
„Mám pocit, že Loket je tady vnímán jako zloděj, ale on chce jen něco zpátky. Na jednu stranu chápu správu majetku, že věci hájí, ale nevidím jediný důvod, když je tady mustr - tedy dohoda města se státem, proč by to nemohlo fungovat i mezi Loktem a krajem,“ podotkl.
Sbírkové předměty, které stát vrátil, putují na loketský hrad. Jeho zaměstnanci exponáty třídí a průběžně vystavují. Sbírku založili loketští měšťané koncem 18. století a památkáři je z loketského hradu odvezli počátkem 90. let dvacátého století, a to než stát vrátil hrad městu. Báli se, aby se při převodu neztratily. Poté se staly součástí expozic několika hradů a zámků po celé zemi.
