Třiaosmdesátiletá malérečka Helena Maršíčková z Aše zdobí skořápky vajíček rytím. Ostrý nožík, kterým dřív na kraslice malovala ornamenty a květy, vyměnila za ruční vrtačku. | foto: Jitka Dolanská, 5plus2.cz

Obyčejná vajíčka jí v rukou rozkvétají, zdobit je začíná už po Vánocích

  • 2
Jak se vyrábějí kraslice, viděla nyní třiaosmdesátiletá Helena Maršíčková z Aše poprvé u svojí maminky na Českomoravské vrchovině. Ostrým nožíkem se od ní učila kreslit do barevných skořápek voničky z květů nebo ptáčky. Náměty se tak trochu podobaly oblíbeným cibulákovým vzorům.

Podobné motivy je možné najít vyšité také na stuhách a pentlích tradičních krojů. Dnes už jí pod rukama vykvétají vajíčka plná nejrůznějších motivů a stejně jako její maminka také ona předala lásku k rytí obrázků do křehké skořápky své dceři. Obě předváděly svoji šikovnost na tradičním velikonočním jarmarku v Muzeu Cheb.

„Když jsem viděla, jak mamince pod rukama dokáže to obyčejné vajíčko rozkvést, chtěla jsem to taky zkusit. A tak jsem si vzala ostrý nožík a začala. Naučila jsem se její vzory, pak si koupila nějaké časopisy a začala tvořit i jiné motivy. Ty vymýšlím a kombinuji dodnes. K nejnáročnějším patří ty, co se podobají háčkované krajce. Jenže nože se hodně tupily, stále bylo třeba je brousit,“ vzpomíná Helena Maršíčková.

Později si všimla, že její dcera, zubní laborantka, pracuje ve své dílně s malou ruční vrtačkou. Napadlo ji, že by mohla podobnou techniku využít právě při zdobení kraslic.

„Tak jsem si jednu mašinku taky domů koupila. A šlo to báječně. Ale přesto, než jedno vajíčko ozdobím, trvá mi to tak dvě hodiny. Záleží na vzoru. Tento krajkový s růžičkou je hodně náročný, trvá opravdu dlouho, než se námět co mám v hlavě, podaří přenést na vajíčko,“ vypráví malérečka.

Dokáže nazdobit i skořápky, které jsou od přírody hnědé a řada maléreček s nimi proto nechce pracovat. „Používám na ně takové jemné barvičky, říkám jim perníčkové,“ ukazuje Maršíčková a do ruky bere opatrně jedno z vajíček v ošatce.

Do skořápky dokáže i vyřezat krajku

Za pomoci vrtačky také dokáže skořápku prořezat tak, že vypadá jako vzácná krajka. „Tahle technika je v posledních letech hodně moderní. Ale je náročná. Vajíčko musí být bílé, pak se do něj vyvrtají otvory, následně se vloží do Sava, aby se skořápka vybělila, a nakonec se bílým voskem plasticky dozdobí,“ přibližuje.

Nejraději má ale ty tradiční, škrábané, které nakonec natírá bezbarvým lakem.

„S maminkou jsme dřív vajíčka mastily lojem. Krásně se leskly. Lak dokáže tuk nahradit a zároveň skořápku zpevní. Ale podle mého jsou nejkrásnější ta úplně obyčejná,“ doplňuje.

Z druhé strany stolu sedí její dcera Helena Kostelníková. Ta dává přednost klasickému nožíku a namísto kytiček zdobí velikonoční vajíčka zvířátky.

„Ruce mě nebolí. To spíš oči,“ odpovídá na otázku, zda se hodiny vyškrabávání nějak podepisují na rukách maléreček. Vždyť ozdobit ručně jedno vajíčko trvá tři až čtyři hodiny.

„Chodím ještě do práce, tak se vyškrabávání mohu věnovat jenom po večerech. Abychom měli na Velikonoce nějaká vajíčka hotová, musíme začít hned po Vánocích. Není výjimkou, když se u nás o vánočních svátcích mísí zimní dekorace s velikonočními vajíčky,“ doplňuje se smíchem Helena Kostelníková.

Archivní video

28. března 2016