Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Malotřídky bojují o přežití, mají málo žáků. Vzdát to ale nechtějí

  8:41aktualizováno  8:41
Málo žáků rovná se nedostatek peněz. Jednotřídka ve Staré Vodě na Chebsku stojí na historickém mezníku. Kvůli poloprázdným třídám jí chybí peníze na platy učitelů. Pokud nepomůže obec, škola zanikne.

Jednotřídka ve Staré Vodě bojuje o přežití. Nedostává se jí žáků, tudíž ani peněz. Osud školy nyní závisí na tamních zastupitelích. | foto: Martin Stolař, MAFRA

Mít vlastní školu znamená pro obce terno. Díky malým venkovským školám, kde se často v jedné třídě společně vzdělává víc ročníků, děti nemusí od první třídy za vzděláním dojíždět. Dotaz na školu také bývá často tím prvním, na co se ptají lidé, kteří by se chtěli do obce přistěhovat.

Má to však háček. Jakmile počty žáčků klesnou pod stanovenou hranici, přestanou peníze od státu stačit. Pokud chce obec školu zachovat, musí sáhnout hlouběji do kapsy. Kromě provozu školní budovy ji čeká i povinnost doplatit učitelům chybějící mzdu.

V současnosti je v Karlovarském kraji 21 malotřídek. Škol, které fungovaly jen díky podpoře obce, bylo vloni sedm. Situace se však může změnit každým okamžikem. Často stačí, aby jeden žáček do školy přišel nebo se odstěhoval. Své o tom ví například ředitelka Základní školy v Libavském Údolí na Sokolovsku Bohuslava Panská.

„Takto fungujeme už několik let. Vloni jsme měli čtrnáct, letos máme ve dvou třídách jen jedenáct dětí čtyř ročníků. Je to těžké, ale díky obci, která nám maximálně vychází vstříc, se školu daří udržet,“ uvedla ředitelka, která má za sebou zkušenosti z velké městské školy i z malotřídky.

Ve venkovských školách mají na každého žáčka dost času

A tvrdí, že právě malé venkovské školy jsou k dětem nejvstřícnější. Díky malému počtu dětí totiž mají učitelé na každého žáčka dostatek času. Do podobné situace se nyní dostala také jednotřídka ve Staré Vodě na Chebsku. Její budoucnost mají v rukou tamní zastupitelé.

V učebně Základní školy ve Staré Vodě na Chebsku sedí v lavicích devět dětí od první do třetí třídy. Úplně vpředu jsou prvňáci, vzadu na počítačích pracují třeťáci a interaktivní tabuli okupují druháci. Jakmile přijde do třídy ředitel Martin Vlasák s kytarou, všichni ožívají. Vědí, že budou zpívat, přestože mají matematiku.

Někteří vytahují zobcové flétny a matematické muzicírování může začít. Místností se ozývá písnička, jejíž slova jsou vlastně násobky dvou, tří, čtyř a pěti. Pauzy vyplňuje kytara a zobcové flétny. Nakonec se ozve bouřlivý potlesk. „Podobně si procvičujeme i vyjmenovaná slova. Děti to ohromně baví a lépe si vše zapamatují,“ vysvětluje ředitel a rozdává dětem práci.

Ve třídě vládne pohoda, klid a takřka rodinná atmosféra. Nikdo z malých žáčků netuší, že jejich škola právě bojuje o přežití. Ve zdejší škole je totiž zákonem stanovený limit 10 žáků na třídu. Pokud chce školu zachovat, musí schválit výjimku a zavázat se, že platy učitelům doplatí.

Podle tamní starostky Evy Procházkové by to jen pro tento školní rok byla suma přibližně 150 tisíc korun. „A v dalších letech by to bylo ještě víc, protože letos ještě škola nějaké peníze od státu dostane. To bude problém,“ netají se obavami starostka.

Kromě toho je na bedrech obce i provoz školy. Ten jí odčerpá z rozpočtu přibližně půl milionu ročně. Starostka se obává, že není daleko doba, kdy bude nutné školu zavřít. „Pokud bude dětí ubývat a pokud je budou rodiče dál vozit do okolních větších škol, tak se tomu nevyhneme. Držet školu třeba pro pět žáků, to je luxus. To už se pohybujeme ve sféře soukromých učitelů,“ dodává.

Osud mateřské školy je v ohrožení

Zrušení školy by však znamenalo, že by zřejmě skončila i mateřská škola, která už nyní ve výjimečném režimu pracuje. Namísto 13 dětí, což je limit, jich sem dochází jen devět. A před tamní radnicí by vyvstala další otázka. Co s nepotřebnou budovou?

„Už jsme nad tím několikrát přemýšleli a přiznávám, nevíme. Přestavba na cokoli by byla drahá. Je to prostě škola,“ dodává starostka.

Ředitel Martin Vlasák uznává, že malá škola má i některé nevýhody. Ve větších školách mají děti větší možnost vyžití v zájmových kroužcích, mohou se lépe věnovat výuce jazyků. Ale i ve škole ve Staré Vodě existuje zájmová činnost.

„Naše škola má ale navíc řadu benefitů. Je škoda, že si to lidé neuvědomují. Která škola se může každému dítěti individuálně věnovat? Která má přímo ve třídě počítače a může s nimi každou hodinu pracovat? Která třída má dotykovou tabuli? Bohužel stále přežívá názor, že venkovská škola nedá kvalitní vzdělání. To už ale dávno není pravda,“ argumentuje ředitel Martin Vlasák.

A starostka mu dává za pravdu. „Všechny moje děti sem chodily a nemají nejmenší problémy. Takže argument, že venkovská škola děti nenaučí, neobstojí,“ tvrdí starostka Procházková.

Jestli škola zavře, už není krok zpět

Podle ní v momentě, kdy se škola zavře, už není cesty zpět. „Školu se už nikdy nepodaří otevřít, leda by se Stará Voda rozrostla do satelitu, což se nikdy nestane. To si lidé vůbec neuvědomují, že připravují svým dětem, které by tu jednou chtěly žít, velmi nevýhodnou pozici.

A to vůbec nemluvím o významu školy pro život obce jako takový, to je kapitola sama o sobě. Respektuji svobodnou volbu rodičů, ale nejsem přesvědčena o tom, že je vždy správná, ať už pro ně, či pro děti samotné. A stát? Ten se jen zaraduje, že mu odpadne jeden hladový krk,“ doplňuje.

Také řada místních tvrdí, že škola do obce patří. „Někteří rodiče se ale asi bojí, že přestup v páté třídě do jiného kolektivu bude pro jejich děti velký šok. Proto je už od začátku vozí do větších škol,“ myslí si například Jan Kuna. Jako starousedlík věří, že školu se v obci podaří zachránit. „Snad to nějak dáme dohromady. Když tu škola zanikne, už to bude napořád,“ bojí se.

Tomu se však ředitel zdráhá uvěřit. „Já se denně přesvědčuji o tom, že u nás poskytujeme žákům kvalitní vzdělání. Škola má smysl a rozhodně stojí za ni bojovat,“ dodal Martin Vlasák.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Císařské lázně v Karlových Varech ochlazují vztahy mezi magistrátem a krajským...
Koncertní sál v Císařských lázních být nemůže, vzkázali památkáři

Karlovarští symfonici neuspěli se svým návrhem na vybudování koncertního sálu v Císařských lázních. Památkáři se totiž obávají, aby se neporušila hodnota...  celý článek

Čtvrt kilometru dlouhá lávka byla nejkratší spojnicí pro pěší a cyklisty mezi...
Cheb zboří lávku, nová je v nedohlednu. Lidé budou dál obíhat nádraží

Už v prvních měsících nového roku půjde k zemi zchátralá lávka přes chebské nádraží. Do města kvůli tomu bude muset přijet největší jeřáb v České republice. Na...  celý článek

Cestující zaplatí v autobusech v Chebu a Sokolově bankovní kartou.
Lidé už platí za MHD hlavně platební kartou, ta ale může selhat

V Karlovarském kraji se v autobusech MHD výrazně prosazují bezhotovostní platby. Moderní způsob placení má ale i nedostatky. A to v případě, že signál...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.