Rodnou zemi připomíná v Karlových Varech rodině Xu mapa Číny. Visí v jejich bistru v Bulharské ulici.
„Pracoval jsem jako zaměstnanec v pražské restauraci. V roce 2000 jsem viděl v novinách inzerát, že je v Karlových Varech bistro k pronajmutí. Přijel jsem se na místo podívat a do Karlových Varů jsem se zamiloval. Zpočátku se nám v podnikání moc nedařilo, ale teď to ujde, i když bistro není na hlavní třídě,“ popisuje svůj podnikatelský příběh pan Xu.
Svou roli podle něj sehrálo i to, že francouzský architekt Le Corbusier měl pravdu, když označil karlovarskou architekturu za „slet šlehačkových dortů“.
„Nejdůležitější je ale to, že mám konečně vlastní podnik, ve kterém mi pomáhá manželka Ye,“ pochvaluje si.
Za babičkou na prázdniny do Číny s likérem
V Karlových Varech se narodila manželům i dcera, které její spolužáci v 5. A Základní školy Dukelských hrdinů říkají Selina. Toto jméno jí dal tatínek, ale na školním vysvědčení má správně napsáno Fang.
Ani Selina by nevyměnila Karlovy Vary za jiné místo ve světě. „Ve škole je to dobrý, spolužáci si mne ve třídě nepletou s Vietnamci. Mají nás rádi!“, hlásí Selina, která statečně zvládá záludnosti češtiny. Když přijde řeč na to, jaká píseň se jí nejvíc líbí, bez rozmýšlení řekne „Ach synku, synku“.
Do Číny se Selina se sourozenci občas dostane na prázdniny za babičkou. Vypráví pak kamarádkám o léčivých pramenech v Karlových Varech i zdejším mezinárodním filmovém festivalu. Čínské děti jí někdy trochu závidí, že při festivalu před filmovým palácem Thermal může vidět Johna Travoltu i další světové hvězdy. Kamarádkám alespoň přiveze becherovku nebo karlovarské oplatky.
Jenže „karlovarský sen“, jak by se dalo podnikání v bistru nazvat po vzoru amerického snu, dostal v posledních dnech malou trhlinu. V bistru se čtyřmi zaměstnanci totiž drnčí telefony. „Ano, samozřejmě, že máme otevřeno. Nevím, proč bychom měli být mimo provoz, normálně fungujeme. Díky!“ vysvětluje trpělivě do sluchátka paní Ye. A podobných telefonátů vyřizuje několik za den.
Za vše mohla únorová kontrola Státní zemědělské a potravinářské inspekce, která nechala bistro zavřít pro špatné hygienické podmínky. Důvodem bylo „několik porušení elementárních hygienických předpisů ohrožujících zdraví spotřebitelů“. A zpráva se objevila ve spoustě médií včetně MF DNES a iDNES.
„Jenže lidé nevěděli, že jsme ihned po odstranění závad otevřeli. Stačilo jen vyčistit podlahu pod mrazáky,“ vysvětlila Yu. Dodala, že ze závěrů kontroly, která přišla před dlouho plánovanou rekonstrukcí podniku, je celá rodina velmi smutná.
Mnohem více ale čínskému podnikateli vadí telefonáty lidí, kteří rozhlašují, že je zavřeno. Je to voda na mlýn pro ty, kteří bistru zrovna nepřejí. „Někdo nás má rád a přeje úspěch v podnikání. Další závidí. Karlovy Vary jsou jedna velká vesnice,“ posteskli si členové rodiny, která už 15 let považují Česko za svoji vlast.
I tak je v bistru plno. Seniorka paní Marie je dlouholetou zákaznicí. Netelefonovala, rovnou přišla. „Jsou takoví usměvaví a milí.“
Manželé jsou na nohou celý den, protože je otevřeno od dopoledne až do noci. K jídlu nabízejí i čínské pivo. „Plzeňské pivo mně ale chutná mnohem více. Je nejlepší,“ pochvaluje si uznale pan Xu světoznámý mok. O Vánocích si s celou rodinou s chutí dá českého kapra.
Rodina čínských podnikatelů nemá žádné tajné přání. „Máme rodinu, práci, příjemné české sousedy, hodné děti. Takže co bychom chtěli víc,“ říkají manželé jednohlasně. Velkým svátkem pro ně je, když do bistra zavítá turista z rodné Číny.
„Číňanů je v Karlových Varech málo. Netuším proč, ale vůbec se sem neženou. Přitom se jinde v republice jejich počet rozšiřuje,“ konstatoval člen výboru pro národnostní menšiny při krajském zastupitelstvu Alexej Ružejnikov.
