Zhruba 470 tisíc korun bude kraj doplácet Karlovým Varům za pozemky, které potřebuje k modernizaci svého letiště. Zatím mu nejde ani tak o plánované rozšíření vzletové a přistávací dráhy, jako spíše o zvětšení ochranného pásma letiště.
„Ochranné pásmo potřebujeme, protože pokud bychom ho neměli, nemuselo by být letiště vůbec v provozu. Výjimku má do příštího roku,“ vysvětlila hejtmanka Jana Mračková Vildumetzová. Podle jejího náměstka pro dopravu Martina Hurajčíka musí bezpečnostní zóna kolem přistávací plochy odpovídat platným předpisům.
„Naše letiště má šířku přistávací plochy třicet metrů, ale některé společnosti mají v předpisech šířku přistávací plochy 45 metrů. Z toho důvodu tady nemohou některá letadla přistát. Je to třeba případ letecké společnosti Ryanair,“ uvedl Hurajčík. Již v minulosti přitom zmínil, že právě Ryanair se o Karlovy Vary zajímal.
Krajské město a kraj si mezi sebou směnily více věcí, ovšem v případě letiště to bylo podle primátorova náměstka pro majetek Michala Riška složitější. „Majetkoprávní vztahy v tomto případě nebyly vypořádané nejen mezi městem a krajem, ale i státem. Myslím, že určitou roli tam hrál i pozemkový fond, to v podstatě celou proceduru zbrzdilo téměř o jeden rok. Dnes ale mají zastupitelé kraje i města na stole schválení finálního materiálu, díky kterému už nebude kraj v rozvoji letiště nic brzdit,“ řekl.
Zároveň dodal, že lázeňství a cestovní ruch jsou dominantou celého kraje a o vlastní mezinárodní letiště by nechtěl asi nikdo přijít, proto modernizaci podporuje.
Ranvej by měla být také delší
Do budoucna má kraj v plánu kromě rozšíření okolí přistávacích ploch také prodloužení přistávací dráhy, kterou pak mohou využít velkokapacitní stroje.
To by pro něj znamenalo velkou příležitost pro navyšování počtu cestujících a rozvoj cestovního ruchu. Kraj by mohl na tuto investici získat peníze z programu Restart určeného pro takzvané strukturálně postižené regiony.
Společnost se přitom už čtyři roky potýká s úbytkem pasažérů i linek. V loňském roce skončila v největší ztrátě novodobé historie, a to zhruba 15,3 milionu korun.
Na červnovém zastupitelstvu musel kraj hodit letišti záchranné lano v podobě 10 milionů korun. Vedení kraje předpokládá, že v příštím roce už by mohlo být v černých číslech.
