„Zdá se, že se rekonstrukce vydařila. Podle mého laického měření dává pramen kolem tří litrů minerálky za minutu,“ konstatoval spokojeně mluvčí ašské radnice Milan Vrbata.
Důvodem problémů byl podle odborníků ze společnosti Studnařství Čech, která se pramen pokoušela vrátit do někdejší kondice, děravý obturátor. To je zařízení ve tvaru zvonu nebo jakéhosi obráceného trychtýře, které se při jímání minerální vody nasazuje na vývěr pramene. Zvonem stoupají vzhůru bublinky oxidu uhličitého, který s sebou vynáší i vodu.
„Původní obturátor byl na třech místech proražený. S největší pravděpodobností k tomu došlo před desítkami let při některé z oprav, nebylo to čerstvé. Tehdy to spravili tak, že to celé zabetonovali. Jenže beton v tomto prostředí nevydrží, po čase se rozpadá. To zřejmě bylo důvodem problémů,“ uvedl Svatopluk Josef Čech.
Nynější oprava řešila nejen nedostatečný výtlak vody, ale i odtok minerálky, která se začala před časem objevovat také mezi jednotlivými stupni schodiště, a dokonce i na podlaze uvnitř pavilonu. „Bylo zjištěno, že při předchozí rekonstrukci byl přerušen odtok vody původně svedené do kanalizace a následně do nedalekého potoka. Také tento zdroj vlhkosti uvnitř pavilonu oprava vyřešila. Po zásahu studnařů se odtok vrátil opět do potoka,“ přiblížil Vrbata.
Doplnil, že pavilon se zatím pro veřejnost neotevře. „Zbývá ještě dokončit podlahu a položit na ni novou dlažbu. Na závěr bude nutné stavbu vymalovat a provést rozbor vody. Teprve poté bude minerální pramen opět volně přístupný,“ dodal Vrbata.
Dolnopasecký pramen je zmiňován už ve 12. století. Mírně radioaktivní voda má prý blahodárný vliv na potenci a také omlazující účinky.
