„Jsou to takzvané protismykové úpravy povrchu, na který se aplikuje vrstva materiálu s větší adhezí,“ vysvětlil princip barevného asfaltu Lukáš Hnízdil, ředitel krajského pracoviště Ředitelství silnic a dálnic.
„Modrý povrch je na mostech, které v zimě promrzají, červený pak v kritických úsecích silnic, jako například v zatáčkách, případně před přechody pro chodce,“ upřesnil ředitel.
Vedle bezpečnostního hlediska má barevná vrstva na asfaltu ještě psychologický efekt. „Změna barvy silnice sama o sobě řidiče upozorní na to, že vjíždějí do úseku, kde je takříkajíc něco jinak,“ potvrdil Hnízdil.
I když tento systém není úplnou novinkou, na západě Čech zatím patří spíš k výjimečným jevům. To by se podle Hnízdilových slov mělo brzy změnit. Na Ředitelství silnic a dálnic dávají dohromady seznam míst, kde by podobná úprava měla svůj smysl.
„Máme vytipovaných několik desítek míst, kde adhezivní vrstvu budeme aplikovat,“ potvrdil Hnízdil. Jako příklad uvedl Stráž nad Ohří, Boč či Jáchymov, tedy města, přes která vedou frekventované tahy. Neznamená to ovšem, že by v nejbližších dnech nastoupily čety cestářů a začaly ve velkém obarvovat asfalt.
„Tam, kde v dohledné době - řekněme roku, roku a půl budeme pokládat nový povrch, tuto úpravu aplikovat nebudeme. S novým asfaltem ovšem protismykovou úpravu dělat budeme,“ upozornil šéf krajského Ředitelství silnic a dálnic. Na druhou stranu na úsecích, kde je povrch relativně či zcela nový, a je tedy jisté, že ještě pěkných pár let vydrží, podobné úpravě nic nebrání.
V již zmiňované Stráži nad Ohří, respektive ve všech městech a obcích ležících na silnici I/13, která spojuje Karlovarský a Ústecký kraj, vítají jakoukoliv úpravu vedoucí ke zvýšení bezpečnosti na silnicích. Zatížení dopravou je totiž podél Ohře enormní. Podle 12 let starého sčítání hustoty provozu projede Stráží nad Ohří denně deset tisíc aut. A situace se od té doby nezlepšila, spíš naopak. Neutěšenou situaci by vyřešil obchvat obce.
„Po technické stránce to není nic nemožného,“ komentoval před nedávnem tuto možnost Lukáš Hnízdil. Ostatně na konci první dekády 21. století se o obchvatu poměrně vážně uvažovalo. „Průjezd obcemi na hlavním tahu do Ústeckého kraje je velice komplikovaný,“ připustil Hnízdil.
„Samotné území je ale kvůli řece, údolí i železniční trati natolik komplikované, že výstavba obchvatu je finančně obrovsky nákladná,“ upozornil. To také vedlo na konci první dekády k zastavení celého projektu. Laicky řečeno cena nebyla adekvátní efektu, který by stavba přinesla. Místní ovšem stále věří, že se nějakým způsobem podaří dopravu omezit. A třeba dostat i do stavu z 80. let, kdy bylo podle pamětníků na hlavním tahu možné hrát i badminton.
