Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Lidé na zámku Kynžvart pohlédli do tváře pravé egyptské mumii

  17:13aktualizováno  17:13
Kynžvartský zámek nabídl jedinečnou akci. Vedle detailní prohlídky unikátní egyptologické sbírky se lidé dozvěděli zajímavosti o tamní mumii. Nakonec jí mohli pohlédnout do tváře.

Kastelán kynžvartského zámku Ondřej Cink připravuje mumii egyptského kněze Pentahutrese, jejíž výzkum byl v tomto roce ukončen. | foto: Martin Stolař, MAFRA

Když v 11. století před naším letopočtem zemřel ve starověkém Egyptě kněz Pentahutres, bylo mu sotva padesát let. Jak bylo tehdy zvykem, v naději na posmrtný život jeho tělo nabalzamovali, zabalili do několika vrstev látek a uložili do dřevěné rakve,mající podobu lidského těla.

Nikdo tehdy netušil, že právě mumie Pentahutrese podstoupí o mnoho století později náročnou cestu do Evropy, aby se stala součástí sbírky kuriozit knížete Metternicha na zámku Kynžvart v západních Čechách.

Vzácné ostatky kněze Pentahutrese z Kynžvartu loni společně s několika dalšími mumiemi odborníci z Náprstkova muzea důkladně prozkoumali.

„Výzkum všech celých mumií, které v republice máme, se už jednou uskutečnil. Bylo to v 70. letech minulého století a mumie tehdy prošly rentgenovým vyšetřením. Jenže tentokrát jsme použili i moderní CT přístroj,“ vypráví antropoložka Gabriela Jungová, která společně s odborníkem na starověký Egypt Pavlem Onderkou přijela na zámek Kynžvart seznámit veřejnost s nejnovějšími výsledky výzkumu.

Fotogalerie

„CT snímkování je v současné době nejlepší technologie, jak se mumii doslova podívat na zoubek. Celé tělo je naskenováno od hlavy až k patě sérií snímků, které pak dají dohromady 3D snímek,“ přibližuje postup zobrazení antropoložka Jungová. Oproti rentgenu přináší takový výzkum i poměrně zásadní překvapení. U několika zkoumaných mumií vědci dokonce museli přehodnotit pohlaví.

Egyptolog Pavel Onderka zase upozorňuje na jinou zajímavost. Ne každá mumie totiž leží ve své rakvi. „Dřívější sběratelé si prostě pořídili to, co se jim líbilo. Představte si, že si vybíráte jako v obchodě - tuhle mumii a tamtu rakev,“ přibližuje tehdejší praxi.

Výzkum těla proto egyptologové pečlivě porovnávají s údaji na rakvi. „V tomto případě k sobě rakev i mumie patří,“ ujišťuje Onderka.

Z dalších výzkumů vyplývá, že muž, jehož ostatky spočívají v bohatě zdobené rakvi, žil v 11. století před naším letopočtem. Jeho tělo nenese známky opotřebení. Fyzicky těžce nepracoval, což by odpovídalo kněžskému povolání. Zemřel ve věku mezi 40 a 50 lety. Na rozdíl od jiných mumií je jeho chrup kupodivu zdravý.

Mozek nebyl důležitý, Egypťané ho vyhazovali

Na vědce však čekalo další překvapení. Skeny odhalily, že mumie má zpřelámaná žebra, nohy a zdeformovanou pánev. Ke všem těmto zraněním však došlo až posmrtně. Mohou je mít na svědomí vykradači hrobů, kteří s těly zemřelých nezacházeli vůbec pietně, poškození mohla nastat i při převozu do Evropy, ale třeba také už při mumifikaci.

„U této mumie byl mozek vyňat velkým týlním otvorem, nikoliv nosem,“ přibližuje proces mumifikace antropoložka Jungová a dodává, že na rozdíl od jiných orgánů staří Egypťané mozek nepovažovali za důležitý orgán, dokonce ho vyhazovali. Naopak srdce pro ně bylo zásadní. Věřili totiž, že mrtvý jej bude potřebovat pro soud na onom světě.

Po odstranění vnitřností, které se balzamovaly zvlášť a ukládaly do zvláštních nádobek, takzvaných kanop, vystlali balzamovači dutinu břišní kořením a myrhou. Následně tělo potřeli vonnými látkami a zpravidla 70 dnů nechali sušit v horku.

Poté se mumie balila do plátěných bandáží a rubášů. Na jedno tělo spotřebovali i více než 300 metrů čtverečních látky. Totiž čím více vrstev na sobě mumie měla, tím lépe držela tvar. Mezi jednotlivé vrstvy se nalévala horká pryskyřice, do které se často přidávala také myrha a kadidlo.

Ochranu v posmrtném životě měly zajistit amulety, které se do jednotlivých vrstev plátna vkládaly. Na mumii se také zapisovaly magické formule a texty. Kynžvartská mumie je vložena do bohatě zdobené takzvané žluté rakve. Podle Pavla Onderky je na ní napsáno jméno mrtvého a také je zde několikrát vyobrazený. Většinu rakve pokrývají texty a obrázky z egyptské knihy mrtvých.

Do rakve patřila i posmrtná výbava, třeba šperky i hračky

Při vlastním pohřbu bylo tělo v rakvi uložené do hrobu společně s posmrtnou výbavou. To jsou věci, které mohl mrtvý na onom světě potřebovat. Šperky, oblečení, jídlo, nábytek nebo hračky.

A protože náplní života Egypťanů byla práce, postarali se originálním způsobem i o to, aby na onom světě pracovat nemuseli. Do hrobů vkládali figurky dělníků, kteří měli namísto mrtvého pracovat na nebeských polích boha Osirida. Zpočátku jim stačil jediný, později dávali do hrobů 401 figurek. Pro každý den v roce jednoho a navíc 36 drábů s biči.

Kynžvartskou mumii získal kníže Metternich pro své muzeum kuriozit darem od egyptského místokrále Muhammada Alího v roce 1826. Unikátní památku zámek představil prostřednictvím výjimečné samostatné prohlídky.

Na 15. října chystají na Kynžvartu pro návštěvníky další lahůdku. Vystaví jedinečnou Magdeburskou kroniku.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Prodavačka ukradla zákaznici peněženku, bankovky si schovala v obchodě

Na nepoctivou prodavačku narazila zákaznice v obchodě na Sokolovsku. Zaměstnankyně prodejny jí sebrala peněženku, kterou si jen na chvíli odložila na paletu se...  celý článek

Opilý traktorista narazil do sloupu a vypnul proud stovkám lidí.
Opilý traktorista naboural do sloupu, stovky lidí zůstaly bez elektřiny

Opilý traktorista naboural na Chebsku do sloupu vysokého napětí. Přerušil tak dodávku elektřiny do stovek domácností. Policisté nyní muže podezírají z...  celý článek

Muž jel po D6 v protisměru i s naloženým vozíkem
VIDEO: Řidič jel po dálnici D6 v protisměru, zmatky působil na obou stranách

Řidič ve fabii s vozíkem vjel ve středu po poledni na dálnici D6 do protisměru. Několik kilometrů tak ohrožoval řidiče jedoucí do Prahy. Zmatky ale působil na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.