„Cílem výstavy je ukázat různorodost muzejní sbírky a informovat o tom, jak se o sbírkové předměty pečuje i jakým způsobem je muzeum získává,“ informuje Markéta Plevná Šalátová z Muzea Cheb.
Ve výstavním sále muzea se představí polovina z šestadvaceti muzejních podsbírek. Před očima návštěvníků se tak objeví vzácné předměty například z kolekcí zaměřených na archeologii, historický nábytek či textil. V expozici bude možné vidět například lidový nábytek, který jeho majitelé před lety převezli do Švýcarska a nyní jej věnovali chebskému muzeu.
Nábytek se tak symbolicky vrátil na místo, kde jej mistři truhláři vyrobili. „Jedná se o malovanou skříň, datovanou k roku 1807, a chebská malovaná křesílka s vyřezávanými figurkami v kroji. Ta vznikla někdy v druhé polovině 19. století,“ upřesňuje Plevná Šalátová.
Návštěvníci budou moci obdivovat i barokní sochy z 18. století, které pocházejí ze zaniklého kostela Nanebevzetí Panny Marie. Ten stával v bloku domů u Jakubské ulice. V rámci výstavy muzeum ukáže i pokojíčky pro panenky s dochovaným dětským mobiliářem z konce 19. století či součásti krojů zastoupené v podsbírce Textil. Jedná se o čelenku, čepice či šperky. Představeny budou i stále se rozšiřující podsbírky Botanika, Archeologie a Současné dějiny.
„V rámci vernisáže, která začne v 17 hodin, bude zpřístupněna i další místnost Valdštejnského okruhu. V ní je nově umístěna vycpanina Valdštejna oblíbeného koně spolu s dalšími exponáty k tématu Albrechta z Valdštejna a třicetileté války,“ láká k návštěvě Plevná Šalátová.
Kromě samotné výstavy se však bude na co dívat i v ostatních expozicích Muzea Cheb. Pozornost si zaslouží bohatě vyšívaná oltářní přikrývka Chebské antependium patřící k nejstarším církevním korálkovým výšivkám v republice. Pravděpodobně byla zhotovena klariskami v chebském klášteře kolem roku 1300. Původně zdobila kapli na chebském hradě, později byla přenesena do kaple sv. Jošta. Muzeum se také chlubí nejstarším zvonem u nás.
Bronzový zvon s latinským nápisem a datací 1286 byl spolu s dalšími památkami italského původu zakoupen v Itálii knížetem Carlosem Clary-Aldringen z Dubí u Teplic pro kampanilu mariánského kostela v Dubí, jejž dal v letech 1897-1906 kníže vybudovat. Po pořízení nového zvonu ve 20. letech 20. století jej získal zhotovitel nového zvonu, zvonař Rudolf Perner, který jej v listopadu 1928 věnoval chebskému muzeu.
Zajímavý je i dřevěný malovaný model města Cheb doplňovaný papírem, který vyrobil Albert Herold. Zachycuje podobu sídla mezi lety 1835 až 1849, kdy byl Cheb obehnán středověkými hradbami, náměstí bylo uzavřené a stála i většina městských bran.
Pozornost vzbuzuje i dřevěný bojovník pobitý hřeby. Zatloukání hřebů za drobný poplatek se stalo veřejným a symbolickým aktem vlastenectví. Charitativní akce, jejíž kořeny je možné vysledovat až do 16. století, sloužila na podporu válečných vdov a sirotků. V Chebu bojovníka navrhl chebský sochař Karl Wilfert mladší a z lipového dřeva jej vyřezal tachovský řezbář Johann Rumpler.
Odhalení se uskutečnilo 18. srpna 1915 na chebském náměstí. K pobíjení byly určeny tři typy hřebů, případně kovová tabulka, v závislosti na výši darované částky.
Výstavu bude možné v Muzeu Cheb navštívit do letošního 27. září.
