„Výstava nazvaná Smrt pohledem archeologie představuje jednu z tradičních disciplín archeologie, tedy výzkumy pohřebišť, kterým se chebské muzeum dlouhodobě věnuje. Především v poslední době v rámci takzvané záchranné archeologie jsme měli možnost zkoumat řadu dnes již zaniklých hřbitovů. Na funerální materiál však můžeme narazit i při jiných archeologických akcích, kupříkladu náhrobní kameny byly často používány jako levný stavební materiál,“ uvádí Markéta Plevná Šalátová z Muzea Cheb.
Výstava ukazuje například formy pohřebních rituálů na Chebsku od doby bronzové až po 20. století. Návštěvníci se mohou těšit rovněž na movité exponáty z krypty kostela sv. Mikuláše v Chebu či hrobky rodiny Hendrichů ve Skalné.
„Neopomeneme však ani na mohylník z doby bronzové u Žírovic či raně slovanská pohřebiště na Chebském hradě a v Třebeni. Představen je tamější zaniklý středověký až raně novověký hřbitov. Ze stejného období pochází také hřbitovy v Městských sadech v Chebu, u kostela sv. Jana Křtitele ve Skalné či hřbitov v Pomezí nad Ohří, které jsou dnes již také zrušeny. Zároveň jsou ke zhlédnutí památky ze hřbitovů, které zanikly až po roce 1945 a dnes jsou již běžným archeologickým pramenem,“ konstatuje Plevná Šalátová.
V tradičních představách jsou podle ní považovány za archeologicky nejzajímavější hroby z pohanských dob, doby bronzové či raně slovanské. Tehdy se do hrobů zemřelým vkládaly nejrůznější milodary v podobě šperků, zbraní či potravy.
„Ale ani novověk, především období baroka, se nenechal zahanbit a nálezy z této doby patří k nejprestižnějším. Řada předmětů vkládaných do hrobů byla vyráběna z luxusních materiálů či byly dovezeny ze vzdálených oblastí. Můžeme jmenovat například poutní odznaky ze Staré Boleslavi či takzvané Jeruzalémské křížky,“ říká pracovnice muzea.
V této době se však do hrobů dostávaly i předměty každodenní potřeby jako hřebeny či dětské hračky. Na výstavě, jejímž kurátorem je archeolog Michal Beránek, jsou zapůjčeny také exponáty z majetku měst Skalná a Chodov. Návštěvníci se mohou těšit na mnoho zajímavého.
„Možnost vidět takové předměty na vlastní oči je skutečně výjimečná,“ láká k návštěvě Markéta Plevná Šalátová a vyzdvihuje spolupracovníky muzea, kteří se podíleli na samotných archeologických výzkumech v terénu. „Dali tak najevo, že jim ochrana kulturního dědictví není lhostejná,“ dodává.
