Sokolice Bába a Vladimír Tomáš Smolík ze záchranné stanice handicapovaných živočichů na Bublavě.

Sokolice Bába a Vladimír Tomáš Smolík ze záchranné stanice handicapovaných živočichů na Bublavě. | foto: Martin Stolař, MAFRA

Stanice handicapovaných zvířat na Bublavě končí, zájem o ni mají jinde

  • 0
Členové Sdružení ochrany přírody a krajiny Drosera začali bourat svou záchrannou stanici handicapovaných živočichů na Bublavě. Důvodem jsou dlouhodobé spory s vedením obce, které jim se souhlasem všech pěti zastupitelů vypovědělo smlouvu o nájmu obecních pozemků.

Starosta Bublavy Igor Jirsík už nechce o důvodech příliš mluvit. Dost toho má prý on i jeho kolegové zastupitelé.

"Rozhodli jsme se, že to nebudeme dál rozviřovat, humbuku už bylo dost. Jsem rád, že se teď situace trochu uklidnila, protože to byla nafouknutá bublina," řekl.

Podle zástupců Bublavy Drosera porušovala nájemní smlouvu a k obci se nechovala dobře. Proto na svém místě smí zůstat už jen do konce června.

Šéf záchranné stanice Vladimír Tomáš Smolík však s výhradami nesouhlasí. "Nikdy jsme od nich oficiálně na papíře nedostali žádnou výtku, že jsme něco porušili, nedostali. Ve výpovědi stojí, že dlouhodobě porušujeme nájemní smlouvu, to ale není pravda. Nic jsme od nich nedostali a najednou se to takto nakupilo," divil se.

Sdružení se své záchranné stanice vzdát nechce. Jakmile mu obec vypověděla smlouvu, začali se na něj obracet lidé i okolní města a obce s nabídkami.

Mezi prvními byly Kraslice, které přišly se zasíťovaným pozemkem, nyní má prý Drosera celkem osm možností, kam by se mohla stanice prakticky okamžitě přesunout.

Stanici ročně navštíví tisíce lidí

"Na internetu se rozeběhla petice za zachování záchranné stanice, o které jsem nevěděl. Tak jsem si řekl, že to zkusíme vyřešit ještě na Bublavě. Nikoli už ale na pozemku, kde jsme. To je původně smetiště, které jsme si upravili. Už máme něco vyhlédnutého, pouštět do éteru to zatím ale nechci," prozradil Vladimír Tomáš Smolík.

O záchranné stanici snil dvacet let, sdružení, které ji provozuje, funguje letos sedmým rokem.

"Do ochrany přírody dělám celý život a záchranná stanice je moje dítě. Každý rok nám tam přijde zhruba tři tisíce lidí. Zvykli si nás navštěvovat rodiče s dětmi, protože jsme tam postavili krátkou naučnou stezku, kde mohli krmit mývaly," řekl.

Aby záchranná stanice neměla nový začátek tak těžký, přemýšlí Vladimír Tomáš Smolík o tom, že založí účet, prostřednictvím kterého by mohli lidé sdružení finančně pomoci.

Záchranná stanice na Bublavě patří od roku 2009 mezi členy Národní sítě stanic pro oblast Karlovarského kraje. Kromě Drosery je to v regionu ještě Stanice pro záchranu živočichů Soos, pod kterou bublavští dobrovolníci začínali.