Jak prokázaly laboratorní testy, ušáka skolila nebezpečná tularémie.
„Povinnosti, které jsme uložili, slouží především k ochraně lidí. Jejich úkolem je minimalizovat riziko přenosu kontaminovanou zvěřinou,“ vysvětlil mluvčí veterinární správy Petr Pejchal.
Odborníci varují zejména před kontaktem s uhynulými ušáky. Nákaza hrozí například při odklízení sražených zvířat ze silnice, při neopatrném stahování kůže či nedokonalé tepelné úpravě masa nemocných zvířat. Rizikem je i pití vody ze studánek a neověřených zdrojů nebo vdechnutí kontaminovaného prachu ze slámy, sena a obilí.
Nebezpečné může být i jídlo uskladněné ve sklepě
Onemocnění hrozí také po konzumaci zeleniny a ovoce ze sklepů, které nejsou zabezpečené proti vniknutí hlodavců. Na přenosu nemoci se významně podílejí klíšťata, která mohou být rezervoárem nemoci a jsou příčinou šíření nákazy mezi jednotlivými druhy.
„Tularémie u zajíců je nakažlivé bakteriální onemocnění, které postihuje především zajíce, hlodavce a je přenosné na ostatní volně žijící i domácí zvířata a na člověka. Zdrojem nákazy jsou infikovaní hlodavci a hmyz sající krev,“ píše se na webových stránkách Státní veterinární správy Praha. Nemocní ušáci ztrácejí plachost, potácejí se při pohybu, jsou malátní, mají zježenou srst a dají se snadno chytit.
„Víme o tom, že nemoc na Chebsku máme. Je to poměrně výjimečné, tady se tularémie často nevyskytuje. My jsme jí tu například ještě neměli,“ uvedl hospodář Mysliveckého sdružení Plesná Augustýn Bláha.
„Pro myslivce to znamená, že jakmile někde v oblasti s výskytem tularémie objeví zhaslého zajíce, musí ho sebrat a odevzdat veterinářům. Lokalita se pak rok hlídá. Když se v jeho průběhu neobjeví další případy nákazy, udělá se v listopadu a prosinci, kdy zákon střílení zajíců dovoluje, zkušební odlov. Pokud laboratorní zkoušky v ulovených kusech nákazu nezjistí, podařilo se šíření nemoci zabránit.“
Nákaza se často projevuje jako běžná chřipka
Před nákazou, která často mívá podobné příznaky jako běžná chřipka, varují i lékaři. „Tularémie může být provázena řadou komplikací, které mohou zasáhnout kterýkoliv orgán,“ potvrzuje vedoucí protiepidemického oddělení Krajské hygienické stanice Jiřina Vaňová. „Záleží na virulenci mikroba, odolnosti napadaného jedince a na místě a způsobu proniknutí infekce do organismu.“
Podle lékařů má onemocnění několik různých forem. Může probíhat jako celkové onemocnění s vysokými teplotami. Po pozření kontaminované potraviny nebo vody lékaři diagnostikují zvětšenou slezinu, po vdechnutí původce nemoci nastává atypický zápal plic. Pokud pronikne nemoc do organismu poraněnou kůží nebo spojivkou, vznikají v místě poranění vředovité kožní změny, vřídky na spojivce, případně bolestivé zhnisání příslušných mízních uzlin.
