Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Černý den roku 1959. Hora Dyleň sestřelila dvě německé stíhačky

  15:33aktualizováno  15:33
Podzim roku 1959 se černým písmem zapsal do dějin letectví tehdejšího západního Německa. Na území Československa přišlo o dvě moderní stíhačky.

V regionálním muzeu na Manském dvoře je uložena velká část křídla jednoho z letadel. Zdeněk Buchtele ukazuje přilbu, kterou nosili piloti Thunderstreaků. Ta na snímku patřila Josefu Schneiderovi z dnes již zaniklé vesničky Lönhauser. Právě nedaleko od ní jeho kolegové spadli. | foto: Martin Stolař, MAFRA

V době Studené války na obou stranách státní hranice docházelo k horečnému přezbrojování letectva na tehdy nová a ještě nevyzkoušená letadla. Stroje byly na mnohem vyšší úrovni než tehdejší zabezpečení leteckého provozu.

Piloti museli absolvovat složitý výcvik, aby se s novou technikou naučili pracovat. O katastrofy a nejrůznější mimořádné události nebyla nouze. V roce 1951 dva američtí piloti na letounech F-84E Thunderstreak zabloudili a přistáli na prvním letišti, které našli. V Praze na Ruzyni.

Fotogalerie

V roce 1953 byl jeden F-84E dokonce sestřelen Migem 15, který pilotovaný poručíkem Jaroslavem Šrámkem startoval z plzeňských Líní.

V říjnu 1959 se letouny západních států nad Československo dostaly dokonce dvakrát. V prvním případě si italský pilot, který mířil na cvičení do Německa, spletl Alpy se Šumavou a se svou F-84F Thunderstreak přistál v Hradci Králové.

O několik dnů později se navigační chyba vymstila dvěma mladým německým pilotům, kteří havarovali na Chebsku. Podobné problémy se ale nevyhýbaly ani československým pilotům. Jeden MiG 21 tak musel o několik let později přistát ve Vídni.

Na katastrofu z října 1959 existuje řada památek. Několik artefaktů z místa havárie je uloženo v leteckém muzeu v Praze – Kbelích. Část křídla, která se našla teprve před několika lety, je uložena v regionálním muzeu na Manském dvoře. Lesníci ho našli v těžce přístupném terénu, kde bylo v minulosti nepřístupné hraniční pásmo.

Měl to být jen obyčejný cvičný let

Když ráno 22. října nastupovali němečtí piloti unteroffizier Rolf Hofmann a jeho vedoucí stabsunteroffizier Helmuth Kraus do kokpitů svých stíhacích bombardéru F-84F Thunderstreak k běžnému výcvikovému letu, netušili, jakou dávku smůly a zároveň štěstí si ten den vyberou.

Po startu v 9:16 z německého letiště v Memmingenu je čekal okruh nad Německem, ve kterém si měli potrénovat let podle přístrojů. Jenže ty je nakonec zradily.

Hofmann zjistil, že má závadu na kyslíkovém přístroji. Dvojice musela klesnout do nižší letové hladiny a vrátit se na domovskou základnu. Navíc jim nepřálo ani počasí, letěli v mracích.

Jenže tehdejší letadla nedisponovala stejným vybavením jako ta dnešní. GPS systémy ještě neexistovaly, ani radary nebyly na dnešní úrovni, a piloti se museli orientovat podle kompasů a radiového zaměření. Systémy byly poruchové a na oba německé letce ještě číhala jedna zrada.

Radiové majáky německé základny v Memmingenu a amerického letiště v Grafenwöhr měly podobné signály. Místo na jihozápad tak dvojice zamířila na jihovýchod, směrem do tehdy nepřátelského Československa.

Jejich situaci navíc zkomplikovala oblačnost, do které vlétli. Nepodařilo se jim ani navázat spojení s domovskou základnou. V domnění, že jsou v její blízkosti, začali klesat a nasazovat na přistání.

Drama v mracích

Aniž by to mladí němečtí letci tušili, přeletěli v 10:24 na Chebsku nad území Československa a okruhem přes Sokolov zamířili zase zpět nad Německo. Stále klesali. Chystali se přistát, jenže kvůli navigační chybě byli téměř o 300 kilometrů dál. Úplně ztratili orientaci.

Aniž by to zjistili, nad Německem se znovu otočili a v domnění, že klesají na domovské letiště, pokračovali dál. Katastrofa na sebe nedala dlouho čekat. Zhruba v 10:38 se dvojici letounů ale postavil do cesty lesní masív Dyleně.

Letoun pilotovaný Helmuthem Krausem zavadil o vrcholky stromů, přišel o přídavné nádrže a začal hořet. Pilot na nic nečekal a ze stroje se okamžitě katapultoval. To samé vzápětí čekalo i jeho kolegu.

V té chvíli se oba vlastně podruhé narodili. Vystřelovací sedačky i padáky zafungovaly a oba piloti se v pořádku dostali na pevnou zem. Stále ale netušili, kde se nacházejí. Hofmann zůstal viset na padáku na jednom ze stromů.

Republic F-84F Thunderstreak

Stíhací bombardér americké výroby se šípovým křídlem. Dosahoval rychlosti 1 119 km/hod. Ve výzbroji měl šest kulometů ráže 12,7 milimetru. Na závěsnících mohl nést až 2 727 kilogramů pum nebo neřízených střel. Ve výzbroji německého letectva bylo zhruba 450 kusů těchto letadel.

„Asi po půl hodině, když jsem stále visel na stromě, jsem uslyšel hlasy. Najednou jsem uviděl muže v uniformách, se psem na vodítku, s radiostanicemi,“ nechal se později slyšet.

Muži v uniformách, které neznal, byli členové hlídky Pohraniční stráže z nedaleké roty Nové Mohelno. Oba mladí piloti skončili v rukou československých orgánů, které hrály s německou protistranou podivnou hru. Zpravodajci je dlouho vyslýchali, pokoušeli se je zlákat ke spolupráci. Nepovedlo se jim to.

Mezitím na německé straně vypuklo pátrání po ztracených letounech, které se 22. října nevrátily z rutinního výcvikového letu. Československo dokonce prohlásilo, že o nich nic neví.

Až 14. listopadu oznámilo německé straně, že oba piloti havárii přežili. Domů se vrátili až začátkem prosince přes hraniční přechod Rozvadov – Waidhaus. Německo se za celý incident oficiálně omluvilo a zaplatilo i náhradu škod ve výši 711 tisíc korun.

Zbytky obou letounů se staly předmětem zkoumání československých odborníků. Jeden z motorů se dostal do Vojenského výzkumného ústavu. Šlo o pohonnou jednotku z letounu Rolfa Hofmanna, který dopadl ještě před signální stěnu Pohraniční stráže.

Zbytky letounu pak vojáci Pohraniční stráže odvezli do šrotu. Zbytky druhého letounu v pohraničních lesích zůstaly až do sametové revoluce. Pak se staly předmětem zájmu leteckých nadšenců.

Pád železné opony zpřístupnil místo katastrofy

Jedním z nich je Pavel Nykodým z Chebu. „O letounech jsem se dozvěděl až po pádu železné opony někdy v roce 1991 od Jiřího Hluchého, který tehdy sloužil u hraniční policie. Znal místo, kam letadla spadla,“ zavzpomínal Nykodým.

Na místo se s partou kamarádů, která se okolo obou havarovaných letadel točila, dostal několikrát, naposledy zhruba před půl rokem. Z jednoho stroje zůstaly podle něj jen drobné fragmenty, vše ostatní skončilo patrně už v roce 1959 ve sběru.

U druhého letounu byla situace jiná. „Podařilo se nám postupně najít motor, ten skončil v roce 1992 v leteckém muzeu v pražských Kbelích. Stejně tak pancéřová deska, která chránila pilota, kulomet nebo brzdící štít,“ dodal Nykodým.

Parta nadšenců trosky ručně vykopala z bažinaté půdy. Těžká technika se tam nedostala. Tak se jim podařilo získat důležité artefakty. Zbývalo jen vyzvednout motor.

„Než se nám podařilo sehnat těžkou techniku, tak ho někdo ukradl. Navíc nechal mnoho škod na porostu. Museli jsme kopání na důraznou žádost lesní správy nechat. Jenže pachatel nějak zapomněl dělníkům za vyzdvižení motoru zaplatit a ti mu jej nedali. Po pár měsících jsme ho koupili,“ povzdechl si Nykodým.

Kromě kbelského muzea pár dalších součástek putovalo i do leteckého muzea ve Zruči u Plzně. Sami objevitelé si nechali jen pár drobností. O motor málem přišli, jistý nenechavec se ho pokusil prodat. Naštěstí se mu to ale nepovedlo. „Pár dalších součástek jsme věnovali i do leteckého muzea ve Zruči u Plzně,“ uzavřel Pavel Nykodým.

Lesy vydaly tajemství

Jenže hluboké lesy na Dyleni si svá tajemství pečlivě střeží. Před několika lety tak lesní dělníci při práci objevili poměrně velkou část křídla jednoho z letounů. Na vlastní oči ji může spatřit každý milovník letecké historie v regionálním muzeu v Manském dvoře, které před několika lety založil Zdeněk Buchtele.

„To mi volal Béďa Podhájský, tamní revírník, že chlapi našli v lese kus křídla, ať si pro něj přijedu,“ zavzpomínal Zdeněk Buchtele. „To znamenalo, že jsme okamžitě skočili do auta a přijeli ke skládce dřeva, kam křídlo dotáhl lesní traktor. Naložili jsme ho do zahrádky na střechu. Bylo to asi tak před sedmi lety,“ poznamenal historik.

Křídlo v muzeu doplňuje bojová letecká kombinéza a přilba. A i ta má ke katastrofě obou letadel blízko. „Obě věci patřily Josefu Schneiderovi z Lönhauseru. To je zaniklá vesnice nedaleko od místa pádu letadel. Shodou okolností i on sloužil u německého letectva, dokonce létal na stejném typu letadla,“ dodal.

Malou leteckou expozici pak doplňuje několik artefaktů nalezených na místě pádu několika německých a spojeneckých strojů. Pod stropem je pak zavěšena část podvozku známého mariánskolázeňského letce Luise Arigiho. Ten v Mariánských Lázních provozoval aerotaxi. Za první světové války dosáhl celkem 32 vzdušných vítězství.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

(ilustrační snímek)
Šancí na studium vysoké školy v Karlovarském kraji přibývá

Na své budoucí studenty začínají líčit vysoké školy působící v Karlovarském kraji. Bude jich nebývalý počet. Šanci mají zdravotníci, ekonomové i strojaři.  celý článek

Ilustrační snímek
Dluhy nezvládá splácet každý osmý člověk v Karlovarském kraji

Karlovarský kraj drží v rámci České republiky druhé místo v počtu dlužníků. Příběhy, které evidují finanční odborníci, se velmi často opakují se stejným...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Na testech ani u lékaře jsme nebyli, řekli svědci k podvodům s řidičáky

Výslechy svědků pokračovalo u soudu v Chebu projednávání rozsáhlého případu falešných řidičáků, který vydávala radnice v Mariánských Lázních. Řada z těch,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.