Francois Dorléans, provozovatel nafukovacího kina Espace Dorléans.

Francois Dorléans, provozovatel nafukovacího kina Espace Dorléans. | foto: Martin Stolař, MAFRA

Moc lidí, málo míst. Francouzi s nafukovacím kinem opět přivezli řešení

  • 2
Půl muže, půl koně je kentaur. Půl kina, půl balonu je? Espace Dorléans. Festivalové nafukovací kino je v Karlových Varech tradicí, kterou letos jeho provozovatelé z francouzského města Theix přivezli k hotelu Thermal podeváté.

Patent na něj vlastní od roku 1989 Daniel Dorléans a vymyslel jej proto, že na festivalech je moc lidí a málo míst.

"S kinem jezdíme po celém světě, hlavně však po Evropě. Převážíme ho ve dvou kamionech a jeho část na kamionových nápravách i stojí," říká Francois Dorléans, jehož otec patent na nafukovací kino vlastní.

Kapacita sálu je bezmála 300 míst, ale lidé musí kvůli bezpečnosti dodržovat mnohem přísnější pravidla. Do kina vstupují po jednom přes přechodovou komoru a v kině nesmějí stát, ani sedět v uličce.

"Kino neustále dofukují dva kompresory, které jistí dieselelektrický agregát, kdyby vypadl proud," popisuje Francois Dorléans. Výprava, která z Francie na západ Čech zamířila, čítá šest lidí. Všichni mají řidičák na kamion, aby se mohli v řízení střídat.

"Převoz kina nám zabere osmačtyřicet hodin. Tři dny ho stavíme, pak ho jeden den sklízíme. Domů se z Karlových Varů vypravíme v pondělí a pak se pořádně vyspíme," směje se Francois Dorléans.

Postavené kino váží kolem 100 tun, přičemž 60 tun z jeho váhy je voda, která ho drží u země. Provozovatelé musí pečlivě hlídat a kontrolovat, zda v sále není příliš horko nebo naopak příliš zima.

Kino Espace znali v Čechách řadu let jen návštěvníci karlovarského filmového festivalu, loni však měl svou premiéru také v Uherském Hradišti, kam jej Dorléansovi a jejich tým přivezli na Letní filmovou školu.

"Minulý rok jsme s kinem objeli tři francouzské a dva české festivaly. Letos jej u vás v republice provětráme pouze v Karlových Varech," říká Francois Dorléans.

Ačkoli je na karlovarském festivalu už devátým rokem, příliš filmů na něm prý neviděl. Vždy stihne jen několik filmových intervalů, takže z děje nemá vůbec nic. Pokud by si měl vybrat žánr, klidně by zašel na dokument nebo sci-fi. Odreagoval by se tak od učení češtiny, která je prý velice krásným jazykem.