Čtyřicetiletá Olga pracuje v jednom z lázeňských domů jako pokojská už 15 let. Co se děje v posledním půlroce, ovšem nepamatuje.
„Není šance vybrat si volno. V práci jsme od nevidím do nevidím,“ vylíčila žena.
Není sama. Nejsou totiž lidi, kteří by v lázeňství chtěli pracovat, a tak musí vše zvládnout stávající personál.
„Chybí servírky, chybí kuchaři, pokojské, umývači nádobí,“ vypočítává trable lázeňských organizací Eduard Bláha, generální ředitel Léčebných lázní Jáchymov a prezident Svazu lázní České republiky.
Problém se podle jeho zkušeností týká prakticky všech lázeňských měst v republice. A současná personální krize je podle Bláhova názoru horší, než ta ekonomická. „Je to totiž krize budoucnosti,“ vysvětlil.
Na západě Čech je navíc na trhu práce tvrdá konkurence
Situaci na západě Čech komplikuje hned několik faktorů. Předně blízkost ekonomicky silného pracovního trhu v Německu. „Lidé tady jsou zvyklí pendlovat za lépe placenou prací za hranice,“ řekl Bláha.
Dalším faktorem je skutečnost, že v regionu vyrůstají v průmyslových zónách nejrůznější výrobní či logistické provozy.
„Na jednu stranu je to dobře. Na druhou, v okamžiku, kdy se v kraji nedostává pracovní síly, to přináší komplikace. Z pohledu jáchymovských lázní se děsím výstavby v bývalém podniku Škoda Ostrov. Povede to ke zvyšování ceny práce a zaměstnavatelé se o zaměstnance budou přetahovat,“ řekl prezident Svazu lázní.
Mzdy v lázeňství rostou
Že platy v lázeňství nemohou nadále stagnovat, si šéfové jednotlivých lázeňských organizací uvědomují. Proto například ve Františkových Lázních loni výrazně přidávali.
„Průměrná mzda v roce 2016 činila 23 505 korun. Zvýšení platů se týkalo zaměstnanců, kteří pracují přímo v provozu,“ uvedl Josef Ciglanský, generální ředitel společnosti Lázně Františkovy Lázně.
V praxi to znamenalo, že například střední zdravotnický personál, tedy všeobecné sestry a fyzioterapeuti, dostali navíc osm procent, maséři dokonce třináct. Sedm procent přidáno dostaly i pokojské či recepční.
I když na přelomu roku měli ve Františkových Lázních plné stavy, s další lázeňskou sezonou budou muset posílit. Josef Ciglanský přiznává, že to nebude jednoduché.
„I my jsme se dostali pod tlak německých mezd. Udržet kvalitní pracovníky v pohraničí není lehký úkol. Ale v posledních letech se nám podařilo vybudovat základ stabilního kolektivu,“ konstatoval šéf lázeňské organizace.
Pomoci by mohli Ukrajinci, jejich zaměstnávání ale vázne
Neznamená to ale, že by ve Františkových Lázních neměli problémy.
„Potýkáme se s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků, jako jsou servírky, pokojské, kuchaři či recepční. Jako zaměstnavatel se musíme vypořádat s tím, že je v těchto profesích tlak na růst mezd. Hledáme úspory, kde se dá, abychom mohli přidat na penězích,“ dodal.
Přitom právě platy jsou rozhodujícím faktorem. A ty, které pro zmiňované profese nabízejí zaměstnavatelé na webu Úřadu práce, rozhodně lákavé nejsou. Nabídky za 20 tisíc hrubého pro servírku či číšníka jsou spíše výjimkou, většinou se pohybují kolem 15 tisíc. A nová recepční v karlovarském hotelu si může na výplatní pásce přečíst sumu 13 400 korun.
Hlad po méně kvalifikovaných silách, ovšem i po odbornících, může vyřešit snadnější vstup na český trh práce pro lidi z Ukrajiny. K této možnosti se ovšem Eduard Bláha staví opatrně.
„Kdyby to nebyly jen řeči, pak by to mohlo fungovat. Ale jsou to jen politické proklamace bez provozních opatření,“ myslí si šéf Svazu lázní ČR. A má pro to i argumenty.
„Když zájemce o práci v České republice čeká na Ukrajině na pohovor 150 dní, není to v pořádku,“ svěřil se s osobní zkušeností. „A to nemluvím o kvalifikovaných silách, jako jsou například lékaři. Když už se k nám dostane, nemůže pracovat. Je podroben dehonestujícímu procesu, který z docenta udělá eléva, jehož nechají nanejvýš masírovat. A to je směšné,“ podotkl Bláha.
Podobně pesimistický je i v otázce veřejné vysoké školy, která by měla pro regionální lázně vychovávat střední zdravotnický personál, tedy například fyzioterapeuty, o něž se lázně rovněž perou.
„Příznivci školy mě za to asi ukamenují, ale nemyslím si, že by právě veřejná vysoká škola problém regionu vyřešila. Umístění školy totiž nikdy nemůže zaručit, že její absolventi zůstanou. Je to o atraktivitě práce, ale hlavně regionu. Ti, co zde pracovat chtějí, se z vysoké školy vrátí,“ dodal Eduard
