Správci zeleně v tomto ohledu dělají první krůčky. Zatím je to ale ona pověstná kapka v moři. „Dešťová voda je na zalévání vhodnější, než dejme tomu voda pitná,“ konstatoval Jaroslav Kučera, ředitel Správy lázeňských parků Karlovy Vary.
Vodu z nebe částečně využívá v zahradnictví, které je součástí organizace. V závlahovém systému města a v cisternách, které denně vyrážejí do ulic, je ale voda z Ohře.
„Může se stát, že jednou bude v řece vody málo a Povodí Ohře její čerpání zakáže. Ještě se to nestalo, ale stát se to může,“ konstatoval Kučera. Voda z řeky má podle jeho zkušeností, zvláště v horkých dnech, jednu nevýhodu. „Nečistoty z vody někdy ucpávají filtrační systém závlahového zařízení,“ řekl.
I když je v řece stále vody dost na to, aby zeleň v Karlových Varech neusychala, snaží se s ní pracovníci Správy lázeňských praků co možná nejvíce šetřit. V praxi to znamená, že ji nepoužívají plošně, ale lijí ji například přímo ke kmenům stromů. „Postřikovače pak běží hlavně přes noc, kdy je odpar vody menší,“ naznačil Jaroslav Kučera další způsob, jak životodárnou tekutinou šetřit.
Podle Ilji Mlátilíka, jednatele chebské společnosti Chetes, je využívání dešťové vody tématem do budoucna. Organizace, v jejímž čele stojí, má nádoby na dešťovou vodu v několika provozovnách. Pokrýt spotřebu v Chebu ale nestíhají. „Nádrže mají pět kubíků, a to je málo,“ vysvětlil.
Stejně jako v Karlových Varech jsou tak i v Chebu z větší míry odkázáni na povrchovou vodu z Ohře. Tu čerpají pomocí sofistikovaného filtračního systému. „Samozřejmě, že se s vodou snažíme šetřit, kde se jen dá,“ řekl Mlátilík.
Využití dešťové vody jako vody užitkové je podle jeho slov problematika, která v současné době rezonuje společností. Svědčí o tom i projekt ministerstva životního prostředí trefně nazvaný Dešťovka. Ten je určený pro vlastníky rodinných domů či pro stavebníky.
„Pokud by ministerstvo vypsalo nějaký nekomplikovaný dotační program i pro ostatní, určitě by se do něj zapojily i jiné subjekty,“ doplnil s tím, že Cheb by byl určitě jedním z nich.
V Sokolově zatím na první krůčky ve využití dešťové vody čekají. „Nemáme žádný systém svodu dešťové vody ani její recyklace,“ potvrdil Martin Talíř, vedoucí střediska Veřejná zeleň sokolovské městské společnosti Sotes.
V hornickém městě jsou tak zcela závislí na vodě z Ohře. A denně ji na sportoviště, novou výsadbu zeleně i na ulice pro osvěžení vzduchu v parných dnech spotřebují na 50 kubíků.
