S nápadem přišla tamní výtvarnice a učitelka základní umělecké školy Jarmila Janků. Před třinácti lety vyrazila společně s dětmi do Barcelony, kde je zaujaly stavby katalánského architekta Antonia Gaudího. Právě pro jeho tvorbu jsou barevné mozaiky typické.
„V tu chvíli jsme byli nadšení a představili si, jak by taková mozaika vypadala vedle příjezdové cesty do centra Nejdku,“ uvedla Jarmila Janků. Nápad mnoho let zrál a nejprve se mozaika objevila na zdi parkoviště nejdecké základní umělecké školy.
Na takzvanou hladovou zeď došlo až poté, co nastalo vhodné „klima“ na radnici. Pro nápad se nadchli členové kulturní komise, ve které je i Jarmila Janků.
„S dětmi jsem udělala návrh, který se nám líbil, ale byl hodně složitý. Takže jsme ho nejprve my, dospěláci, vyzkoušeli u školního parkoviště a vymýšleli nejvhodnější technologii,“ popsala výtvarnice.
Nakonec technologii společně s obyvateli Nejdku použili na padesátimetrovém úseku hladové zdi, který je v nejvyšším bodě vysoký 2,4 metru, v nejnižším 70 centimetrů.
Materiál na mozaiku sesbírali mezi sebou, další lahve či keramiku vozili na místo lidé, kteří zjistili, co se tam děje.
„Zeď je rozdělená na úseky. Mozaiku jsme udělali ve špičce před zarostlou částí, která zarostlá i zůstane. Další částí bychom chtěli pokračovat pravděpodobně v příštím roce,“ řekla Jarmila Janků.
Obyvatelé na to ale potřebují spolupráci města, které musí zažádat o grant.