Z interny odchází dohodou primář, náhrada za něj není, a tudíž nemocnice dál už nezvládne personálně chod oddělení zajistit. Provalilo se to, až když nemocnice (86,3 procenta drží firma Západní zdravotní, 13,7 procenta město) oficiálně požádala krajskou záchranku, aby do Mariánských Lázní už nevozila akutní pacienty.
"Já to nechci v tuto chvíli komentovat. Sám nevím, co bude, není to dořešené," řekl v úterý jednatel nemocnice Antonín Strolený. Dál se nechtěl o budoucnosti péče v lázeňském městě bavit.
Všeobecná zdravotní pojišťovna ale mluví jinak. "Interní oddělení Nemocnice Mariánské Lázně ukončí svou činnost k 1. květnu. Požádala o to sama nemocnice," uvedl mluvčí VZP Oldřich Tichý s tím, že o klienty se postarají v plném rozsahu okolní zdravotnická zařízení.
Tedy třeba chebská část krajské nemocnice. Přespříští týden 5. května má valná hromada nemocnice rozhodnout o dalším postupu. Podle předsedy její dozorčí rady a člena městského zastupitelstva Jiřího Chvala se vedení zřejmě pokusí přeměnit interní lůžka na lůžka následné péče.
S tím by musely souhlasit zdravotní pojišťovny. VZP ale tomuto řešení příliš nakloněna není. "Jsme připraveni jednat, zatím ale nemáme signály o potřebnosti navýšení počtu lůžek následné péče," uvedl Tichý za pojišťovnu.
S nárůstem pacientů počítá chebská nemocnice
Zarážející je, že nemocnice o omezení na svém interním oddělení informovala 7. dubna jen záchrannou službu. Už ne krajský úřad, což je její povinností a na což zákon pamatuje sankcí do výše 300 tisíc korun. Kraj hned od špitálu žádal vysvětlení.
"K dnešnímu dni stále nemáme od nemocnice žádnou odpověď," řekla v úterý mluvčí krajského úřadu Andrea Bocková.
Lidé se nemusejí obávat, že by zůstali neošetřeni. S nárůstem počtu pacientů se vypořádá krajská nemocnice v Chebu, i když i ona se o uzavírání interny v Mariánských Lázních dozvěděla pokoutně. Už kvůli tomu jedná s VZP o navýšení plateb.
"S pacienty z Mariánskolázeňska počítáme. Péče tam nefungovala už delší dobu, nemocní se přesouvali k nám do Chebu a Karlových Varů. Musíme si s tím poradit," poznamenal šéf krajské nemocnice Josef März.
Předseda dozorčí rady Nemocnice v Mariánských Lázních Chval vidí hlavní problém v nedostatku personálu. A také v nezájmu pacientů.
"Měli jsme sice 27 lůžek, obsazeno jich bylo zhruba osm. Všichni tvrdí, že tu nemocnice zůstat musí, ale v podstatě by stačila jakási virtuální, protože není využívána. To je i důvod, proč překlopit akutní lůžka na lůžka doléčovací. Vidím tuto variantu optimističtěji, než kdybychom se za každou cenu snažili internu udržet."
Šéf krajské nemocnice März to vidí jinak. Ne že by se lidé interně v Mariánských Lázních vyhýbali. "Ona nebyla schopna péči poskytovat. Tamní nemocnice se pohybuje na hraně léčebny pro dlouhodobě nemocné už několik měsíců."
V posledních letech se podle Chvala dostala nemocnice do katastrofálního finančního propadu. "Vloni to bylo minus 24 milionů. Řeší se to z rezervy připravené na investice. Například na neuskutečněnou stavbu nového pavilonu ve tvaru teploměru," zmínil Chval.
Manažeři jsou obžalováni z finančních machinací
Peníze na "teploměr" nechal v Mariánských Lázních ještě bývalý majitel nemocnice Roman Šmucler, když její většinový podíl v roce 2011 prodal. V roce 2012 se špitál dostal do velkých potíží. Nový vlastník - firma Západní zdravotní - zrušila lůžkové chirurgické i urologické oddělení, jednotku intenzivní péče a operační sály.
Vedení mariánskolázeňské nemocnice má ale mnohem větší starosti. Její jednatelé Antonín Strolený, Miluše Tuková a člen dozorčí rady Vladimír Michalčák jsou obžalováni z finančních machinací. Soud s nimi začne v půlce května.
V roce 2011 na valné hromadě rozhodli, že špitál z peněz určených na opravy půjčí 64 milionů korun na dva roky s úrokem 7 procent svému většinovému vlastníkovi - firmě West Bohemia Medical Holding.
Ale West Bohemia Medical Holding řízená právě Stroleným, Tukovou a Michalčákem okamžitě peníze půjčila dál jiné firmě s mnohem vyšším - dvojnásobným úrokem. Rozdíl ve výši osmi milionů korun si nechali.
"Jde o škodu, která vznikla nemocnici," uvedl už dříve mluvčí policie Pavel Valenta. Za porušování povinnosti při správě cizího majetku hrozí obžalovaným dva roky až osm let vězení (více čtěte zde).
