Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Bez veřejné služby mohou nezaměstnaní přijít o peníze, města je chtějí

  9:17aktualizováno  9:17
Od srpna mohou úřady práce poprvé sáhnout na peníze klientům, kterým nezaměstnanost vyhovuje a nevyvíjejí žádnou aktivitu. Těm, kteří si příspěvek na živobytí chtějí zachovat ve stávající výši, případně jej ještě zvýšit, nezbývá nic jiného, než se zapojit do projektu veřejné služby.
Veřejná služba je pro nezaměstnané jednou ze šancí, jak po půlroce nepřijít o peníze. Ilustrační snímek

Veřejná služba je pro nezaměstnané jednou ze šancí, jak po půlroce nepřijít o peníze. Ilustrační snímek | foto: Archiv MF DNES

Dvacet hodin práce měsíčně, aby si udrželi příspěvek na živobytí ve výši 3 410 korun. Taková je aktuální nabídka úřadu práce pro dlouhodobě nezaměstnané. Pokud ovšem uvedenou porci hodin neodpracují, sníží se jim po půlroce příspěvek na existenční minimum 2 200 korun.

„Bereme každou ruku. Smlouvu s úřadem práce jsme už podepsali. Teď čekáme, jestli nám někoho pošlou,“ uvedl Miroslav Kučera, ředitel Správy lázeňských parků Karlovy Vary.

S veřejnou službou už má tato městská společnost zkušenosti z minula.

„Tehdy ovšem měli nezaměstnaní odpracovat 80 hodin. Dvacetihodinová doba je pro nás trochu komplikací. Nebudeme moct lidem dát dlouhodobější úkoly, ale s tím si poradíme,“ doplnil Kučera s tím, že Správa lázeňských parků žádá o 20 nezaměstnaných. „Otázka ovšem je, zda v době, kdy nezaměstnanost klesla na historické minimum, vůbec nějací lidé budou,“ dodal.

Co je veřejná služba

Jde o jednu z aktivit, jejímž smyslem je získat či oživit pracovní návyky u dlouhodobě nezaměstnaných.

Klient dávek v hmotné nouzi pobírá 3 410 korun měsíčně, po šesti měsících dávka klesá na existenční minimum 2 200 korun.

Pokud měsíčně odpracuje 20 hodin ve veřejné službě, dávka se mu ani po šesti měsících nesníží.

Pokud odpracuje měsíčně minimálně 30 hodin, dávka se naopak zvýší na 4 015 korun.

Veřejnou službu zabezpečují města a obce, ale i neziskové organizace, poskytovatelé sociálních služeb či komunitní centra.

Na pomoc lidí v rámci veřejné služby se těší i Robert Pisár, ředitel sokolovské obecně prospěšné společnosti Pomoc v nouzi. Na rozdíl od Miroslava Kučery má tu výhodu, že se na něj obrátili sami klienti úřadu práce.

„Jednáme s úřadem práce o znovuobnovení veřejné služby,“ řekl Pisár s poukazem na to, že i Pomoc v nouzi se veřejné služby v minulosti účastnila. Toho, že by relativně krátká vyměřená doba, po kterou by měli lidé na dávkách pracovat, mohla zkomplikovat chod organizace, se neobává. „Fungujeme i bez veřejné služby. Ta tedy pro nás může být jen a jen bonusem,“ dodal ředitel obecně prospěšné společnosti.

Kraj jako průkopník

Průkopníkem na poli veřejné služby je Karlovarský kraj. Jako první region v republice se do ní také zapojil. Od září by mělo v areálu krajského úřadu začít pracovat osm lidí.

„Dříve tyto síly z úřadu práce využívala především města a obce, teď se zapojí i náš kraj. Pracovníci, kteří nastoupí, se budou starat o údržbu celého areálu. Budou například uklízet parkoviště a dětská hřiště, hrabat listí či odhazovat sníh,“ uvedla hejtmanka Karlovarského kraje Jana Vildumetzová.

Veřejná služby byla v České republice obnovená letos v únoru. Až nyní v srpnu ovšem hrozí dlouhodobě nezaměstnaným a neaktivním lidem to, že jim úřad práce takříkajíc sáhne na peníze.

Pokud ovšem vezmou za práci, mají šanci, že naopak dostanou víc.

„Pokud člověk vykonává činnosti veřejné služby alespoň 30 hodin měsíčně, vzroste mu příspěvek na živobytí o 605 Kč,“ potvrdila Martina Klánová, ředitelka odboru zaměstnanosti krajské pobočky úřadu práce. Příspěvek na živobytí by takto aktivním lidem stoupl ze 3 410 korun na 4 015.

V rámci celé republiky doposud nastoupilo, nebo v dohledné době nastoupí na veřejnou službu 2 230 klientů úřadu práce. „Konkrétně v Karlovarském kraji bylo k 30. červnu k dispozici 415 pozic k výkonu veřejné služby a nastoupilo na ně 208 klientů,“ doplnila Martina Klánová.

Smyslem veřejné služby je podle odborníků z úřadu práce vrátit dlouhodobě nezaměstnané do běžného života. Tedy umožnit jim oživení pracovních návyků nebo jejich získání, a tím pádem jim usnadnit vstup na trh práce.

„Řada starostů a starostek k nabídce na vytvoření pozic přistupuje velmi vstřícně. Úřad práce ovšem aktivně oslovuje i další subjekty, jako jsou například neziskové organizace, poskytovatelé sociálních služeb či komunitní centra,“ dodala ředitelka odboru zaměstnanosti krajské pobočky úřadu práce.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Budova Střední uměleckoprůmyslové školy Karlovy Vary je v havarijním stavu.
Experti napoví, co se starou karlovarskou průmyslovkou. Možná půjde k zemi

Jaký je stav staré budovy karlovarské uměleckoprůmyslové školy? Na tuto otázku odpoví odborná expertiza, kterou vypracuje Kloknerův ústav. Jde o výzkumný a...  celý článek

Ilustrační foto
Lesníci se bojí plánu zakázat těžbu dřeva, ztráty by počítali v milionech

Správci městských lesů se obávají mnohamilionových ztrát za prodej vytěženého dřeva. Hrozí v okamžiku, kdy stát odsouhlasí zákaz těžby, aby přiměl dřevaře...  celý článek

Hejtmanka Karlovarského kraje Jana Vildumetzová v Karlových Varech odevzdala...
Karlovarská hejtmanka přeskákala lídra Ťoka, stala se poslankyní

Jednoznačným skokanem parlamentních voleb v Karlovarském kraji je hejtmanka Jana Vildumetzová. Ta ač kandidovala ze čtvrtého místa, dostala se do Sněmovny díky...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.