Jmenuje se Jáchymovští démoni. Jak napovídá název, děj se odehrává v prostředí středověkého horního města. Unikátní je, že detektivní román vyšel v české i německé mutaci, a to zároveň. Německého překladu se zhostila Silke Kleinová, rodačka z Krušných hor.
Děj zavede čtenáře do Údolí svatého Jáchyma, ve kterém se podařilo najít stříbro. Mladý rytíř Jiří Adam z Dobronína se stane písařem Královské komory a jeho úkolem je dohlížet na pořádek. Krátce po jeho příjezdu někdo zavraždí šenkýře Margolda.
„Podle očitých svědků sehráli v této události roli dva démoni. Podobná vražda se odehrála před dvěma dny, kdy zemřel řeznický mistr. Aby toho nebylo málo, brzy dojde k další násilné události. Po stopách vražd se vydává renesanční detektiv Jiří Adam z Dobronína,“ popisuje v krátkosti příběh Vlastimil Vondruška.
Autor je nositel řady významných ocenění, jeden z nejčtenějších autorů a popularizátor české historie, který má na svém kontě už přes milion prodaných výtisků.
Děj autor zasadil do třetího roku po založení Jáchymova
Děj jeho nové historické detektivky z řady Letopisy královské komory se však tentokrát neodehrává v druhé třetině 16. století, tak jako v ostatních knihách z řady, ale o třicet let dříve, v roce 1519. Tedy tři roky po založení Jáchymova.
„Chtěl jsem, aby kniha co nejvíce korespondovala s letošním pětistým výročím založení tohoto horního města,“ vysvětlil Vlastimil Vondruška.
Děj zachycuje Jiřího Adama z Dobronína krátce poté, co skončí univerzitní studia a nastoupí do úřadu jako mladší písař. Cesta na sever byla prvním úkolem, který od královského podkomořího dostal.
„V Krušných horách se našly hromady stříbra. Přicházely sem stovky horníků jak z Kutné Hory, tak ze Saska. Osada zvaná Údolí svatého Jáchyma byla záhy větší než většina královských měst v zemi. Majitelé panství, říšská hrabata z rodu Šliků, požádali panovníka, aby jejich osadu povýšil na královské horní město. Proto poslal královský podkomoří rytíře Jiřího Adama z Dobronína, aby prošetřil skutečný stav věcí,“ popisuje autor hned v první kapitole.
A vysvětluje, že tehdejší hornické enklávy žily svým způsobem života, řídily se jinými právy. Byl to svět velice sebevědomých lidí, kteří se odlišovali od všech ostatních.
Vydělávali spoustu peněz, takže se do horních měst stahovali všichni, kteří se na jejich bohatství chtěli přiživit. Nevěstky, kejklíři, šenkýři, potulní kazatelé, falešní hráči a další existence. Bujela tam široká škála podsvětí, žilo se tam na „plný plyn“. A také se vraždilo.
„Na podlaze byly stopy. Vrah zřejmě šlápl do kaluže krve, jak místností procházel, a nakonec vyběhl ven. Ty stopy byly veliké jako koláče. Ten, kdo je tu zanechal, měl na každé noze sedm prstů dlouhých jako dráp,“ popisuje Vondruška situaci na místě vraždy hostinského Margolda.
Skutečně tehdy ožili v Jáchymově démoni? To autor prozradí na některé z posledních stran své nové knihy.
