Reprodukce stránky Žlutického kancionálu.

Reprodukce stránky Žlutického kancionálu. | foto: Repro: Jan Nedvěd

Karlovarský kraj má dvě nové kulturní památky. Kancionál a šperkovnici

  • 0
Seznam národních kulturních památek České republiky je teď bohatší o dvě díla z Karlovarského kraje. Ozdobila jej šlikovská šperkovnice a Žlutický kancionál.

Už v roce 1992 byla šlikovská stříbrná kazeta prohlášena za kulturní památku, neboť se jedná o dílo evropského významu s vysokou uměleckou hodnotou. Nyní je společně se Žlutickým kancionálem národní kulturní památkou. 

Krušnohorský skvost pochází z let 1680-1690 a je osazený 44 šlikovskými tolary a medailemi vyraženými v jáchymovské, plánské, hornoslavkovské a pražské mincovně. Její rozměry jsou 44 krát 31 krát 23 centimetrů a její hmotnost činí 5 721 gramů.

„Kazeta je dílem augsburského stříbrníka a šperkaře Johanna Andrease Thelota. Nechal ji pravděpodobně vyrobit Leopold Antonín Josef Šlik, který byl císařským generálním válečným komisařem, vyslancem, polním maršálem a nejvyšším kancléřem Českého království v době války o dědictví španělské,“ popsala Miluše Kobesová, kurátorka výstavy Ostrovsko a hornictví. 

Expozice je k vidění v budově nedávno zrekonstruovaného ostrovského zámku a kazeta je její součástí. Zajímavostí je, že jako šperkovnice nikdy nesloužila, ani vnitřek k tomu nemá uzpůsobený. Majitelé v ní podle kurátorky ukládali vzácné listinné rodinné dokumenty. 

Město má památku na pět let zapůjčenou z mobiliárního fondu Státního zámku Náchod, který spravuje Národní památkový ústav, konkrétně územní památková správa na Sychrově. Zda dojde k prodloužení výpůjčky, jež by měla skončit v červenci 2019, je předmětem dalšího složitého jednání.

„Kazeta nikdy nebyla fyzicky uložena na Státním zámku Náchod. Do prosince 2013 byla v osobním majetku šlechtické rodiny Schliků a od nich přímo převzata do výstavních prostor ostrovského zámku,“ uvedla Miluše Kobesová.

Žlutický kancionál je v Praze

Jednoduché to není ani v případě Žlutického kancionálu. Vedení města má radost, že se na seznamu národních kulturních památek objevil, uložený je však daleko od Žlutic, a to v pražském Památníku národního písemnictví. 

Region však bez jeho připomínky nezůstal. Karlovarské muzeum totiž nechalo zhotovit faksimile jedné stránky, kterou vystavuje ve své expozici jeho žlutická pobočka.

„Kancionál je knihou velkého formátu o rozměrech 63 x 40 x 16 centimetrů a váží osmadvacet kilogramů. Obsahuje české utrakvistické liturgické texty ke mši svaté i další zpěvy s notami a malířskou výzdobou,“ popsal historik karlovarského muzea Jan Nedvěd. 

Dílo podle něj vzniklo v pražské písmomalířské dílně Jana Táborského z Klokotské hory a autorem bohaté výzdoby je významný český malíř Fabián Puléř z Ústí nad Labem.

Starosta města Václav Slavík navíc připomněl, že je v kancionálu přímo uvedeno, že si jej koupili žlutičtí občané, kteří jsou v něm vyjmenováni i s tím, kolik za dílo zaplatili. „Pořád máme za to, že je kancionál náš. Těší nás, že se na seznam dostal, protože to zase o něco zvedá prestiž památky,“ uvedl.