Na areál muničního skladu zatím Bochovští doplácejí z obecní pokladny částkou téměř 400 tisíc korun ročně. Jedná se například o náklady na hlídání objektu a další výdaje.
"Nemáme z areálu ani korunu. Už se těšíme, až bude ve vlastnictví města a budeme jej komerčně využívat podle našich představ," plánuje bochovský starosta Miroslav Egert.
Církevní restituce v regionuCo se také změní - Město Teplá bude moci díky výměně pozemků vybudovat cyklostezku - Bochov po výměně pozemků využije bývalý muniční sklad - Klášter premonstrátů v Teplé získá 6 000 hektarů - Římskokatolická církev získá 5 000 hektarů na Nejdecku - V Mariánských Lázních začne po výměně pozemků stavba hotelu |
Problém je v tom, že cesty, plot a skladovací prostor patří městu, zatímco dvě třetiny pozemků jsou pod plombou ve prospěch Kolegiátní kapituly sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi. S ní už je Bochov dohodnutý na směně pozemků.
Nový zákon vítají i v Teplé. "Je to změna k lepšímu. Mohli bychom stavět tam, kde to v současné chvíli není možné. Jde o cyklostezku mezi nádražím a klášterem premonstrátů. Pozemky pod cyklostezkou drží Pozemkový fond ve prospěch církve," vysvětlila starostka Teplé Jana Čížková.
Také sousedním Mariánským Lázním se uvolní ruce pro chystané investice. Jejich výstavbu zatím brzdí spory o pozemky.
Církevní představitelé mírní očekávání
Na restituční zákon čekají samozřejmě také církve. Řád premonstrátů v Teplé ovšem varuje před přílišným optimismem.
"Není nic podepsáno, zákon musí ještě do Senátu," upozorňuje opat kláštera Filip Lobkowicz. Premonstráti se chystají převzít pozemky o rozloze 6 000 hektarů. Dosud je obhospodařují České lesy. Klášter Teplá má jasno, co s nabytými polnostmi a lesy udělá. Bude na nich hospodařit, zatímco budovy pronajme.
Podle Bílé knihy přišli v Mariánských Lázních premonstráti v roce 1948 při znárodnění lázní o léčebny Goldene Kugel, Maroko Luisenhof, Weisses Rossel a Procadera.
Plzeňská diecéze římskokatolické církve má oddělení, jehož pracovníci shromažďují restituční nároky podle původních seznamů, vzniklých ještě před zabráním majetku.
"Žádné velké celky nám nepatří, protože diecéze vznikla v roce 1993, " upřesňuje plzeňský biskup František Radkovský. Jako příklad majetku mimo diecézi uvedl 5 000 hektarů polí nebo lesa, které v minulosti na Nejdecku vlastnila Náboženská matice.
Dodal, že kostely většinou římskokatolická církev vlastní, takže s jejich vrácením nepočítá. A kostely, které církvi nepatřily, už zchátraly nebo zanikly. Některé, zejména na Doupově, rozstříleli vojáci. Další zbouraly za socialismu buldozery. Je to případ kostela sv. Václava v Ryžovně u Božího Daru.
"Až dá diecéze dohromady seznamy, tak se ukáže, že v západních Čechách nejde o dramatické vracení velkého majetku. O tom mluví lidé, kteří o restitucích nemají přehled," uvedl biskup František Radkovský.
