Město tak bojuje proti nechvalně proslulým obchodníkům s chudobou, kteří pronajímají předražené byty sociálně slabým rodinám, a ty pak bydlení hradí ze sociálních dávek.
Takzvané opatření obecné povahy už město muselo aplikovat několikrát, přesné počty rodin, jichž se dotklo, ale k dispozici nejsou. Řada z nich se totiž ani neúčastní správního řízení, protože když zjistí, že by se měla nastěhovat do lokality, na kterou se opatření vztahuje, zájem o byt ztratí.
„Už se stalo i to, že ‚podnikatel‘ rodině nabídl bydlení, ale už jim neřekl, že nedostanou doplatek. Takže oni se sem táhnou přes půl republiky a zjistí to až na místě. Je to nefér jednání a jsou s tím velké problémy,“ uvedla místostarostka Sokolova Renata Oulehlová.
Město si chce nyní nechat zpracovat analýzu, co nové opatření přineslo. Vyhotovit by ji měla Agentura pro sociální začleňování.
„První společné jednání jsme měli ve středu a vymezovali jsme si, co ve zprávě bude. Chceme postupovat v nejlepší víře, abychom pomohli těm, kteří pomoc potřebují,“ vysvětlila Oulehlová. Zástupci města se mají s Agenturou znovu sejít tento týden, ta by pak měla analýzu začít zpracovávat v únoru.
K Sokolovu se postupně přidaly i další obce
Sokolov byl prvním městem v republice, které opatření obecné povahy zavedlo. Využil k tomu novelu zákona o hmotné nouzi. Vedení města novinku vysvětlovalo tím, že se do Sokolova v posledním roce přistěhovala řada nových obyvatel, kteří dávky pobírají, přitom jsou ale hluční a negativně ovlivňují život ve svém okolí.
„Přistoupili jsme k tomu po zralé úvaze, kdy jsme vyčerpali všechny možnosti, které jsme měli. Každé město má nějaké občany, kteří žijí jiným způsobem, než je běžné. Vždy jsme s nimi uměli fungovat, ale problém byl, že obchodníci s chudobou k nám začali ve větší míře stěhovat lidi, kteří nemají žádnou vazbu na město, šli opravdu jen za bytem a soužití s mnohými z nich bylo nepředstavitelné,“ doplnila místostarostka.
K Sokolovu se v posledních týdnech přidaly další obce napříč republikou i v kraji. Opatření obecné povahy začalo v prosinci platit v několika ulicích Chodova, v Bukovanech a ve dvou domech v Aši.
„Chceme zdvihnout varovný prst k provozovatelům ubytoven. Proto jsme vybrali dvě nejhorší, které tu narušují klid,“ sdělil ašský starosta Dalibor Blažek. Město chce opatření vyhodnotit během první poloviny roku.
Ne všichni však s novinkou souhlasí. Dvacítka senátorů se v prosinci obrátila na Ústavní soud, aby část novely zákona o hmotné nouzi zrušil. Pravomoc obcí, aby na svém území mohly vyhlásit takzvané vyloučené lokality, je podle nich neústavní a může ohrozit i seniory nebo matky samoživitelky.
„Ustanovení popírá obecný princip rovnosti, je v rozporu se svobodou pobytu a pohybu a zasahuje do svobody podnikání,“ uvedla senátorka Renata Chmelová.
Opatření kritizuje i Platforma pro sociální bydlení, podle které omezení dávek nic nevyřeší, naopak jen bytovou nouzi prohloubí. „Místo toho je potřeba prosadit efektivní řešení, přijmout zákon o sociálním bydlení, zvýšit dostupnost bydlení a dostát vládnímu závazku, že šest tisíc rodin s dětmi, které jsou nyní nuceny žít na ubytovnách, se do roku 2020 přestěhuje do standardních bytů,“ řekl předseda organizace Štěpán Ripka.
