"Kromě vývěrů minerálních pramenů, které lidé využívají šetrným způsobem po staletí, jsou mokřady jedinečné také vývěry plynů, takzvanými mofetami," říká přírodovědec Přemysl Tájek ze Správy CHKO Slavkovský les.
V unikátním biotopu se daří hnědáskovi chrastavcovému, což je v Evropě kriticky ohrožený motýl. Dosahuje velikosti až 4,5 centimetru a v Čechách žije pouze na několika místech. Domov ve slavkovských mokřadech však našlo mnohem víc živočišných druhů než jen on.
"Je to třeba žluťásek borůvkový, perleťovec severní, z ptáků pak chřástal polní a z brouků například střevlík ménétriesův," říká Přemysl Tájek.
Území, kterému se dostalo mezinárodního významu, se táhne od Ovesných Kladrub k Pramenům a Krásnu a zahrnuje také Kladskou. "Pokud bych měl k něčemu přirovnat, co znamená mezinárodní význam pro mokřady, tak je to stejné, jako když je město zapsáno v UNESCO," vysvětluje přírodovědec.
Kromě Slavkovského lesa se na seznam dostala Horní Jizera, která leží v Jizerských horách. Mokřadů podle přírodovědců v České republice značně ubývá. Krajina tak vysychá, voda rychleji odtéká a zvyšuje se riziko povodní.
