„Kdyby to prošlo, máme vyhráno. Kdyby ne, bude cesta k obnově Císařských lázní hodně trnitá,“ řekl na tiskové konferenci první náměstek hejtmana Karlovarského kraje Jakub Pánik.
Rekonstrukce Císařských lázní měla podle prvotních odhadů stát 1,5 miliardy korun. Díky kompromisním řešením se podařilo předpokládané náklady osekat na 670 milionů, v případě zcela okleštěné varianty na 500 milionů. Vždy bez DPH.
„A myslet si, že by se takové peníze daly sehnat z rozpočtů kraje a města, je nesmysl,“ podotkl náměstek.
Jak město tak kraj přitom na rekonstrukci Císařských lázní ve svých rozpočtech pamatují. Kraj stem milionů, stejnou částku by mohlo do společného projektu přidat i město. To má podle Pánikových slov navíc šance čerpat dotace z evropských fondů, takže by konečná částka mohla být výrazně vyšší.
„Nemá ale cenu pouštět se do celkové rekonstrukce v okamžiku, kdy ještě nemáme jistotu, že budeme mít k dispozici všechny potřebné prostředky,“ poznamenal neuvolněný radní pro kulturu Petr Zahradníček.
To, že zatím nejsou všechny peníze takříkajíc po kupě, ovšem neznamená, že by se na Císařských lázních zastavil veškerý stavební ruch. I letos bude například pokračovat oprava střechy objektu. Kraj totiž připravuje výběrové řízení na zakázku opravy bočních kopulí hlavního průčelí a restaurování ozdobných prvků. Tyto práce vyjdou zhruba na 1,5 milionu korun.
„Jsou to ale také prostředky z dotace ministerstva kultury. Kraj se bude na akci finančně spolupodílet,“ vysvětlil Jakub Pánik.
„Počítám, že zhruba někdy v září či říjnu by mohly práce začít,“ naznačil Petr Zahradníček. O tom, která firma opravu kupolí provede, rozhodne nabídková cena. Ta je totiž hlavním kritériem při vyhodnocování jednotlivých nabídek.
Nález tubusu připomněl obnovu lázní ze 70. let
Budova Císařských lázní vyrostla nedaleko Grandhotelu Pupp v letech 1893 až 1896 podle plánů věhlasných architektů Ferdinanda Fellnera a Hermana Helmera na místě někdejšího měšťanského pivovaru. Slavnostní otevření lázeňské budovy se uskutečnilo 5. května 1895.
Dobu podstatně novější, 70. léta 20. století připomněl nedávný nález tubusu nad vchodem do Zanderova sálu. Zazdili jej tam restaurátoři, kteří prováděli částečnou obnovu Císařských lázní, respektive právě Zandereova sálu. Byl mezi nimi i tehdy šestnáctiletý Jaroslav Durdis, který restaurátorům pomáhal jako učeň. Právě on na existenci tubusu upozornil.
I když podle náměstka primátora a archeologa Jiřího Klsáka není nález tak unikátní jako podobná poselství nalezená v jiných budovách, svou cenu, zejména pamětnickou, ale má. „Není ale vyloučené, že se při rekonstrukci Císařských lázní objeví i jiné, řekněme oficiální poselství z minulosti. Kdysi se to dělalo běžně,“ dodal náměstek karlovarského primátora.
