Význam ženy, kterou před časem našli, přesahuje hranice Chebska. Rakev patří člence významného chebského rodu Šliků, hraběnce Sidonii, původem z rodu Colonna z Felsu. Při sestavování jejího rodokmenu vyšlo najevo, že chebská Sidonie a její potomci hráli v dějinách českého státu významnou roli.
Například nejvyšší kancléř Českého království a polní maršál Leopold Šlik, jehož bohatě zdobenou hrobku je možné najít v chrámu svatého Víta na Pražském hradě, je pravnukem chebské šlechtičny.
Také vlastní zkoumání kostí přibližně pět desítek let staré ženy přineslo řadu zajímavých poznatků. Odborníky na první pohled zaujalo výrazné pokřivení páteře.
„Je zajímavé, že na kloubech dolní končetiny nejsou patrné známky opotřebení, které u takto deformované kostry nastává například při chůzi. Rovněž známky stárnutí nesvědčí o vyšším věku. Vypadá to, jako by kostra patřila mladšímu člověku. Odhadujeme, že se pohybovala jen velmi málo. Zřejmě ji nosili,“ usuzují odborníci z Anatomického ústavu 1. Lékařské fakulty v Praze Andrej Shbat, Ivo Klepáček a Alena Kvasilová, kteří ostatky hraběnky Sidonie zkoumají.
Ti zjistili, že kromě zkřivených zad má hraběnka i výrazně asymetrickou obličejovou část lebky. „Nepotvrdilo se, že by taková změna byla v tomto případě vyvolána nějakým úrazem, chorobou, či posmrtnou manipulací. Spíše se jeví jako dědičná a rodinná známka. Teď je důležité ji potvrdit i u členů rodu, kteří žijí v současnosti,“ uvádí Andrej Shbat.
Následovat bude další zkoumání, testy DNA a na základě porovnávání fotografií příbuzných také počítačový model pravděpodobné podoby hraběnky.
Podle archeologa chebského muzea Michala Beránka je zajímavé i to, že ačkoli Šlikové patřili k protestantům, hraběnka byla pohřbená v katolické části chrámu, přímo pod oltářem ve střední linii kostela. Teprve v roce 1894, podle informací z archivu, byly její ostatky přeneseny do jedné z pohřebních komor pod podlahou kostela.
„Díky tomu se kostra zachovala ve stavu, který umožňuje poměrně podrobné zkoumání,“ konstatuje Shbat a dodává, že Sidonie Šliková žila na přelomu 16. a 17. století, zemřela ve věku čtyřiapadesáti let a měla tři děti.
V současné době prochází kostel sv. Mikuláše a Alžběty částečnou rekonstrukcí. Po jejím dokončení se pro veřejnost otevře jižní věž a část krypty, kde jsou uloženy ostatky více než dvou stovek lidí. Jde nejen o církevní osobnosti, ale i o vysoce postavené a vážené měšťany.
