Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Po odsunu německého obyvatelstva chyběli lidé v továrnách i na polích

  14:51aktualizováno  14:51
Na základě postupimských dohod z roku 1945 došlo v Evropě doslova ke stěhování národů. Následoval divoký, a později i organizovaný odsun. Miliony lidí se daly do pohybu. Československo muselo opustit asi dva a půl milionu sudetských Němců.

Poválečný odsun Němců z Chebu. | foto: Foto z knihy Němci na Karlovarsku v letech 1945-1948

V Karlovarském kraji téměř nikdo vítězné armády nevítal. Místní Němci jen trnuli, jak se k nim vítězové, na jejichž straně stáli i Češi, zachovají.

„V rámci živelné odplaty docházelo k mnoha politováníhodným skutečnostem, kdy byli do odsunu nuceni i antifašisté, němečtí Židé z českých zemí, tedy ti, kteří přežili hrůzy vyhlazovacích lágrů,“ uvedl Jan Nedvěd, historik karlovarského muzea.

Fotogalerie

A bohužel nechyběly ani krvavé excesy. Krev tekla v Doupově a nedalekém Tocově. A vítězové se sami snížili k tomu, co jim u Němců ovládaných nacismem vadilo.

Zatímco Židé museli nosit několik let potupné žluté hvězdy, Němce čekalo po válce nošení bílých pásek na rukávech. Němci ničili židovské hřbitovy, Češi zase ty německé. Německé názvy a jména mizela ze světa.

Ještě v roce 1930 žilo v oblasti Karlovarského kraje na 495 tisíc obyvatel, v roce 1947 jich bylo jen 246 tisíc. Na západ Čech se stěhovali lidé z vnitrozemí, Slovenska i ze zahraničí. To ale nestačilo. Nejhorší situace byla v pohraničních oblastech, kde ubylo více než 60 procent lidí.

„Do konce roku 1945 bylo vyhnáno a odsunuto na 100 tisíc osob německé národnosti, zejména říšských Němců a uprchlíků,“ popsal tehdejší situaci historik Nedvěd.

Odešlo přes 352 tisíc Němců

A v roce 1946 odešli další starousedlíci. Na konci ledna totiž začal organizovaný odsun. „Při něm opustilo území Karlovarska přes 352 tisíc Němců, celkem však bylo začátkem roku 1946 evidenčně určeno k vysídlení 404 287 obyvatel německé národnosti,“ dodal Nedvěd.

Antifašisté směli zatím zůstat, bylo jich přes 16 tisíc. Z odsunu byli také vyjmuti odborníci (asi 36 tisíc odborníků v průmyslu a devět tisíc v zemědělství), protože bez nich by zkolabovalo zdejší zemědělství a průmysl. I tak se ale hospodářská situace kraje prudce zhoršila.

Vláda znárodnila důležité firmy s více než 50 zaměstnanci. Některé z nich dostaly české vedení, jiné byly zlikvidovány. Důvody byly nejrůznější. O přežití rozhodovalo, jestli byla po jejich zboží poptávka, zda byl dostatek pracovníků či jestli byly suroviny pro výrobu. Některé pivovary skončily jen proto, že nebyl slad. Nejdecké česárny zachránila dodávka vlny z programu UNRRA.

Počet porcelánek v regionu se snížil zhruba na polovinu a i ty zbylé měly problémy kvůli nedostatku peněz na opravy a investice. Situace se zlepšila až o deset let později.

Na růžích neměly ustláno ani lázně. Sice se dokázaly poměrně rychle vypořádat s výměnou pracovních sil, ale úplně se změnilo složení jejich zákazníků. Před válkou totiž tvořily většinu klientely Němci. Situace se zlepšila až po roce 1950. Přes všechny problémy se ale podařilo první poválečnou lázeňskou sezonu v Karlových Varech rozjet tradičním svěcením pramenů už 1. května 1946.

Problémy s nedostatkem lidí mělo i zemědělství. Pomáhat museli všichni. Například v Chodově na Sokolovsku. „Ke zdolání žní byla oběžníkem ze 31. července vyhlášena pracovní povinnost všeho obyvatelstva Chodova. Každý občan byl povinen odpracovat nejméně 24 hodin a podle odpracovaných hodin se pak určoval i odprodej německých konfiskátů,“ konstatoval chodovský historik František Nykl.

Divoký odsun

V prvních poválečných měsících došlo k živelnému divokému odsunu. Republika ještě neměla dostatek bezpečnostních a vojenských sil a tak přišly do pohraničí jednotky Revolučních gard (RD), které záhy získaly přezdívku „rabovací gardy.“

Někteří jejich příslušníci chápali bezpečnost a spravedlnost po svém. „Dokladů zločinů jejich působení existuje řada, z Karlovarska známe kromě jiného masové vraždy Němců v Tocově nebo Doupově,“ uvedl historik karlovarského muzea Jan Nedvěd.

Oběti vybíral komisař

Dva policisté hledali 25. května 1945 v dnes již zaniklé obci Tocov v Doupovských horách příslušníky NSDAP. Majitel jednoho domu po nich začal střílet. Jednoho policistu zabil, druhého zranil.

Obyvatele vesnice pak stihl trest, 2. května do vsi přijelo dvacet příslušníků RG, kteří shromáždili obyvatele k prohlídce domku, kde leželi mrtví manželé Bartlovi a jejich tři děti. Později byly pohřbeny mimo hřbitov.

O tři dny později gardisté přijeli do Tocova znovu. „Obklíčili vesnici, aby nikdo nemohl utéci. Hlídali v lesích a polích, vtrhávali do domů, týrali obyvatele a plenili. Před polednem vytáhli gardisté pana Klotze, který v důsledku předchozích dní plných teroru přišel o rozum, o němž tvrdili, že u něj nalezli revolver,“ uvedl historik Nedvěd. Kvůli nalezené zbrani mělo dvacet Němců zemřít.

Šest bývalých příslušníků NSDAP gardisté oddělili od ostatních. Řadou shromážděných německých mužů pak prošel komisař, který vybral další. Vybíral vysoké blond muže a chlapce. Na dvacet mužů pak čekalo dvouhodinové bití a mučení.

„Velitel pronesl krátkou řeč, ohlašující, že tito muži budou zastřeleni ve jménu Československé republiky. Poté byli postříleni kulomety. Celkem bylo v Tocově a nedalekém Koterově zavražděno 31 lidí,“ shrnul události Nedvěd.

Další komando Revolučních gard, kterému velel kapitán Baxa a poručík Tichý řádilo v nedalekém Doupově. Zavraždili německého vojáka, dva invalidní příslušníky SS a část učitelského sboru místního gymnázia. Vraždám opět předcházelo mučení a šikana. Celkem mělo být zabito na 40 Němců. Jejich hrob se má údajně nacházet někde na bývalém školním hřišti.

Odsun v roce 1946

První řádný transport vyjel 25. ledna 1946 z Mariánských Lázní a směřoval do Bavorska. Poslední oficiální vlak se na cestu vydal z Karlových Varů - Dvorů 25. listopadu 1946. Transporty ale odjížděly i po tomto datu. První vlaky odvážely Němce do americké okupační zóny. Až 25. května 1946 vyjel transport z Aše, který mířil do sovětského pásma.

„Tam byli hlavně němečtí antifašisté, kteří si sebou mohli vzít veškerý majetek,“ poznamenal historik Nedvěd.

V kraji byla řada míst, kde se Němci před odsunem shromažďovali. Mariánské Lázně-letiště, Cheb-areál kláštera, Aš, Lázně Kynžvart, Teplá, Toužim, Falknov, Chodov, Nové Sedlo, Horní Slavkov, Kraslice, Karlovy Vary-Dvory, Nejdek, Bochov, Žlutice atd.

Oblast Karlovarska pokrýval na Jáchymovsku také sběrný tábor Klášterec, který zřídil na Božím Daru středisko pro případně zadržené transporty a fungoval i pro celý okres Jáchymov.

Odsunutí Němci, kteří si mohli odnést pouze 70 kilogramů majetku, se často potajmu vraceli pro zbytek. Samozřejmě hlavně v pohraničních oblastech.

„Množily se krádeže dobytka a jeho zavlékání za hranice. Například 28. července 1946 byl odcizen v Horním Žandově kůň Janu Holubovi, který pravděpodobně skončil v Bavorsku,“ uvedl Karel Řeháček ve sborníku Muzea Karlovarského kraje.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Martina Paboučková opustila management hotelu, který několik let vedla, a stala...
Opustila prestižní místo manažerky, aby se stala chůvou. A nelituje

Dřív řídila Martina Paboučková z Chebu kolektiv zaměstnanců hotelu, aby fungoval jak dobře namazaný stroj. Teď pečuje o batolata. A je spokojená.  celý článek

Požár bývalé pekárny v Chodově na Sokolovsku.
V Chodově hořela bývalá pekárna, plameny se rozšířily do střechy

V Chodově na Sokolovsku hořela budova bývalé pekárny Pekosa. Oheň se rozšířil do střechy. Hasiči na místě prověřovali, zda jsou uvnitř budovy lidé, nikoho ale...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Prodavačka ukradla zákaznici peněženku, bankovky si schovala v obchodě

Na nepoctivou prodavačku narazila zákaznice v obchodě na Sokolovsku. Zaměstnankyně prodejny jí sebrala peněženku, kterou si jen na chvíli odložila na paletu se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.