Místo aby byli na jediné krajské záchytce v Sokolově, tak opilci zabírají místa zraněným pacientům. Nadávky, poničené zařízení, ale i napadení personálu. To podle vedoucí lékařky Emergency Karlovarské krajské nemocnice Dagmar Märzové není u takto přivezených „pacientů“ ničím výjimečným.
„Pokud není podnapilý člověk zraněn, tak je naším cílem, aby tady vůbec neskončil. Protože ve chvíli, kdy se tak stane, zatíží systém i personál. To se nám podařilo domluvit v krajském městě v rámci dobré spolupráce s karlovarskou městskou policií, ale v jiných částech kraje je tento problém stále aktuální,“ vysvětlila Märzová.
Zdravotníkům ve Varech nezbývá nic jiného, než podnapilého nechat vystřízlivět podáním speciálního roztoku a pokusit se najít v jeho telefonu kontakt na někoho z rodiny, kdo by si ho mohl vyzvednout. To je však úloha záchytky.
„Máme tu kriticky nemocné lidi a nemůžeme si dovolit mít tu vřískající opilce,“ zoufá si Märzová. Problém je celorepublikový. Podle lékařky je jednou z příčin i postup některých záchranářů. „Než aby něco řešili na místě, je pro ně jednodušší přivézt je do zdravotnického zařízení,“ myslí si Märzová.
To však záchranka ústy své mluvčí Petry Bakurové odmítá. „V sanitce není takové vybavení jako v nemocnici, a pokud máme podezření na zranění dotyčného, musíme ho převézt do nemocnice,“ odvětila Bakurová.
Strážníci se opilce nejdřív snaží takzvaně rozchodit
Podle zákonů to funguje tak, že kdo přijme výzvu, ten by měl mít za opilce zodpovědnost. V praxi to však v současné době vypadá tak, že většinu transportů podnapilých mají na starosti strážníci.
Městská policie v Karlových Varech má speciální vůz pro odvoz lidí na záchytku. I jejím cílem je, aby se podnapilý člověk nedostal do nemocnice. „Pokud ho objevíme my, máme dvě možnosti, jestliže není zraněný. Nejdříve se ho snažíme rozchodit,“ popisuje první možnost velitel karlovarských strážníků Marcel Vlasák.
Domů strážníci opilce nevozí. „Pokud ho hlídka rozchodí, většinou se do pár minut vrátí zpět a vše znovu překontroluje,“ dodal Vlasák.
Druhá varianta je, že ho městská policie odveze na záchytku. Od června tohoto roku se postup v Karlových Varech změnil. „Dřív jsme při nalezení podnapilého zkontaktovali záchranku. S tou jsme jeli do nemocnice, kde ho po kontrole naši lidé naložili k sobě a odvezli do Sokolova. Dnes si naše hlídka k podnapilému zavolá záchrannou službu, kde záchranář prohlédne podnapilého. A pokud není zraněn, putuje rovnou na záchytku,“ řekl Vlasák.
Policisté i zdravotníci často narážejí na „známé firmy“
Jen karlovarští strážníci takto jezdí průměrně přibližně třináctkrát měsíčně a pochopitelně pak chybí jinde. Strážníci přitom často potkávají „známé firmy“. „Dnes se téměř každý třetí převoz týká člověka, který je nám známý svou minulostí,“ řekl Vlasák.
Podobných jízd přibývá. Na známé podnapilé tváře naráží i v nemocnici. „Jeden muž z Nejdku nemá problém, aby k nám v podnapilém stavu dorazil i 18krát za měsíc. Většinou mívá kolem 4,2 až 4,5 promile alkoholu v krvi. Komunikuje, jen se sem tam zadrhne,“ kroutí hlavou Märzová s tím, že většinou se po půl hodině zvedne a odejde.
Podle lékařky souvisí s podnapilostí i problém jménem bezdomovectví. „Na Armádě spásy je podmínka, že podnapilí nesmí dovnitř. Proto není výjimkou, když si takovýto člověk zavolá záchranku s tím, že ho něco bolí, to je jen účelové jednání,“ zlobí se Märzová.
Pokud opilý člověk nepáchá přestupek či trestný čin, nemá policie důvod ho zadržet. „Může nastat situace, kdy jsme povoláni k pomoci záchranářům. Policisté proto někdy asistují u převozu těchto lidí, buď do nemocnice, či na záchytnou stanici,“ dodala policejní mluvčí Kateřina Böhmová.
Dalším problémem je mládež do 18 let. Tu totiž na záchytce nemohou přijmout, a tak tito mladiství končí na dětském oddělení. „Už jsme měli několik agresivních dětí, které postavou spíše připomínají dospělé. Několikrát jsme museli volat policii. A až ta dokázala mladistvého zpacifikovat,“ popisuje lékařka.
Velitel městské policie v Karlových Varech nabízí jako inspiraci pohled do minulosti. „Pokud je člověk opakovaně pod vlivem alkoholu, má podle mého skončit v léčebně. Na záchytku se může dostat každý, pokud se to ale opakuje, tak by to tak mělo skončit,“ myslí si Vlasák.
