„Řada pravoslavných církví dodnes užívá pro bohoslužebný život juliánský kalendář, který zavedl v roce 46 před naším letopočtem Julius Caesar. Tento kalendář má oproti gregoriánskému třináctidenní posun. Analogicky tedy 24. prosinec připadne na 6. ledna,“ vysvětluje duchovní správce chrámu sv. Olgy ve Františkových Lázních Vít Metoděj Kout.
Podle jeho slov pravoslavní tento kalendář nazývají „starý“. V minulosti byl totiž rozšířen a užíván v celém křesťanském světě. Římskokatolická církev juliánský kalendář v 16. století nahradila gregoriánským.
Pravoslavným věřícím v tento den zároveň končí čtyřicetidenní, takzvaný filipovský půst, který svátkům předchází.
„Říká se mu tak proto, že začíná v den svátku apoštola Filipa. Součástí půstu je mimo odříkání pokrmů také konání skutků milosrdenství a zvýšené modlitební úsilí. Pravoslavní si odříkají maso, mléko, máslo, sýr i vejce. Je povoleno jíst ryby, které jsou mnohdy i tradičním štědrovečerním pokrmem,“ pokračuje otec Metoděj.
Samotná oslava svátků v pravoslavné církvi se podobá oslavám Narození Ježíše Krista v západní církvi. Narození připadá na 25. prosince, tedy 7. ledna. Vzhledem k tomu, že nový den podle staré biblické tradice začíná východem první hvězdy, i samotná oslava svátku Narození začíná již večerem předcházejícího dne.
„Večer 6. ledna se slouží takzvané celonoční bdění. Sestává z večerní a jitřní bohoslužby propojené v jeden celek. Druhý den ráno následuje svatá liturgie, která je obdobou západní mše. Obě bohoslužby jsou plné vánočních písní, které oslavují narození Mesiáše,“ doplňuje duchovní.
Specifické tradiční vánoční pokrmy a zvyky se přitom u pravoslavných věřících liší podle země jejich původu a národních zvyklostí. Na štědrovečerní večeři se podává ryba, oblíbené jsou tzv. vareniky (plněné taštičky z kynutého těsta), kuba s houbami, kuťa (sladká kaše s ořechy a sušeným ovocem) či volyňské buchtičky ohřívané na páře, sypané mákem a ořechy a oslazené medem.
Ukrajinským zvykem je štědrovečerní tabule o dvanácti postních chodech. Ve většině pravoslavných zemí je zvykem zdobit vánoční stromeček, v Řecku se vánočními světly zdobí lodě v přístavu, ale i makety lodí postavené na náměstích vedle vánočních stromků. Samotný svátek Narození Páně končí 13. ledna. Hned den poté začíná svátek Obřezání Páně.
Slavnostní atmosféru pravoslavných Vánoc je možné v kraji zažít v pravoslavných chrámech ve Františkových Lázních, Mariánských Lázních a v Karlových Varech.
