Chystá se oprava kulturního domu v Ostrově, bude mít nová okna i fasádu

Až začátkem května utichne ruch 12. ročníku mezinárodního divadelního festivalu dětí Ostrovské soukání, vypukne v místním domě kultury stavební vřava. Začne totiž dlouho očekávaná rekonstrukce vnější části objektu. Jako první přijdou na řadu okna.

Kolem jejich výměny bylo ovšem pořádně rušno. „Předcházela tomu dlouhá jednání,“ potvrdil ostrovský místostarosta Marek Poledníček.

Na okna, stejně jako na celý objekt, se totiž vztahuje památková ochrana. A stará klasická dvojskla v dřevěném rámu byla všechno, jen ne energeticky úsporná. Přesto však musí město, právě vzhledem k památkové ochraně, část z nich repasovat.

Některá budou ovšem úplně nová. „Budou opět dřevěná, tedy maximálně podobná těm současným,“ naznačil místostarosta. Dostanou ovšem tepelně izolační trojskla. Ta repasovaná se budou muset spokojit se dvěma vrstvami skla.

Rekonstrukci budovy domu kultury rozfázovalo vedení města na dva roky. Příští rok přijde na řadu fasáda objektu. Ani zde ovšem nebude mít dodavatel volnou ruku. Kvůli památkové ochraně například nepřipadá v úvahu zateplení.

„V současné době ještě řešíme, jakým způsobem budeme fasádu opravovat,“ poukázal na problémy spojené s památkovou ochranou objektu Marek Poledníček.

Předběžná kalkulace hovoří o 25 milionech investovaných korun. Konečnou cenu ovšem stanoví až výběrové řízení, které je v plném proudu.

Zamýšlené práce neulehčí ani fakt, že nesmějí ohrozit významné kulturní akce ve městě. Tou nejdůležitější je tradiční Filmový a televizní festival Oty Hofmana. Letošní s pořadovým číslem 51 se v Ostrově uskuteční ve dnech 4. až 11. října. „Po dobu jeho konání samozřejmě stavbu přerušíme,“ ubezpečil Poledníček.

Za posledních dvacet let investovalo město do domu kultury desítky milionů korun. Měnilo se topení, elektroinstalace či vzduchotechnika. „Teď uzrál čas i na venkovní část,“ dodal místostarosta Ostrova.

Dům kultury je dominantou Mírového náměstí v Ostrově. Je jednou z památek ve stylu socialistického realismu zvaného také soreal či sorela, který je pro Ostrov typický.

Zajímá vás dění v krajích?

Za cenu jednoho vydání získáte všechny regionální přílohy.

V Československu jej komunistická vláda prosazovala po roce 1948, kořeny tohoto architektonického stylu ovšem sahají do 30. let 20. století. V roce 1932 jej schválil Ústřední výbor Komunistické strany Sovětského svazu jako závaznou směrnici pro všechny oblasti umění.

Podle Wikipedie lze chápat název Sorela i jako poněkud pejorativní zkratku socialistického realismu. Odkazuje na stejnojmenný předválečný kosmetický přípravek – pomádu – francouzské společnosti Arno Sorel a má evokovat povrchnost tohoto stylu.