Díky velkému boomu mají v ostrovské nemocnici našlápnuto, aby překročili svůj počet loňských operací. Tehdy za celý rok zvládli dva tisíce zákroků. Podle zástupce primáře Marka Kalendy je letošní číslo skutečný úspěch. Přesto je pro lékaře nejdůležitější samotná pomoc pacientům.
„Ortopedie je ve své podstatě řemeslo. Dostáváme se do pozice, že my jsme ti řemeslníci a snažíme se pacientův problém opravit pomocí nástrojů, které v běžné praxi používají všichni kutilové doma i profesionálové v práci,“ řekl o své práci lékař.
Ortopedie v Nemocnici Ostrov má letos za první půlrok už tisíc operací. Používáte nějakou speciální metodu?
Ortopedie jednodenní péče v Nemocnici Ostrov tady funguje již devět let. V průběhu této doby se navýšil i počet pacientů, které jsme ošetřili. Ze začátku to bylo malé množství operací prováděné jedním operatérem. Postupně se množství navyšovalo a vznikala spolupráce mezi místními ortopedy, kteří k nám posílali své pacienty. Zároveň s tím doktor Vastl junior, který je vedoucím lékařem oddělení jednodenní péče, pozval i další operatéry. V současné době zde pracuje deset externích lékařů. Minulý rok jsme odoperovali kolem dvou tisíc pacientů. Léčení pacienta je založené na výborné péči celého oddělení, anestesie a sálového personálu, kteří si zaslouží velkou pochvalu. Musím také zmínit výbornou spolupráci s periferními ortopedy, kde jsou pacienti doléčováni a sledováni. Výhodou jednodenní péče je minimální čas strávený v nemocničním prostředí, které je pro spoustu pacientů stresové.
O jaké operace se jedná?
Operativa se týká zatím pouze artroskopických výkonů pohybového ústrojí a je zaměřena na veškeré klouby i mimokloubní lokality. V současné době z repertoáru, který jsme zavedli, se bude nově rozšiřovat i o artroskopii malých kloubů, jako je zápěstí, což se neprovádí na každém pracovišti.
Co všechno jako ortoped pacientovi operujete?
Ramena, kyčle, kolena, hlezno nebo loket. A nově přibude i ta artroskopie ruky a drobných kloubů.
Máte i další novinky, které postupně zavádíte?
Nově používáme také miniinvazivní ošetření bolestivých patních ostruh. Ty trápí spoustu pacientů. Zákrok provádíme u nemocných, kteří nereagují na konzervativní léčbu.
Pro mě je něco takového naprosto nepředstavitelné. Jak takový miniinvazivní zákrok na patě vypadá?
Jedná se o to, že pomocí dvou malých vpichů se dostaneme do oblasti, kde se nachází bolestivá ostruha a pomocí kostní frézy ji odstraníme a zároveň s ní i okolní zánětlivou tkáň. Pacienti pak samozřejmě dodržují nutný pooperační režim. Na základě zkušeností musím říci, že jim tento zákrok skutečně pomáhá.
Jak dlouho trvá zotavení po takové operaci?
Minimálně čtyři týdny u paty, kdy ji pacient odlehčuje. Klademe jim také na srdce, aby dodržovali doporučený léčebný režim.
Co vás zrovna na tomto odvětví medicíny tolik baví? Proč jste si ortopedii vybral jako svou specializaci?
Ortopedie je ve své podstatě řemeslo. Dostáváme se do pozice, že my jsme ti řemeslníci a snažíme se pacientův problém opravit pomocí nástrojů, které v běžné praxi používají všichni kutilové doma i profesionálové v práci. To znamená, že používáme pily, frézy nebo vrtačky. Jedná se sice o speciální nástroje, ale princip je stejný. Brousíme, řežeme, šroubujeme a spravujeme. Samozřejmě i tato práce má svá pravidla, bez odborných znalostí z anatomie a fyziologie člověka se neobejdeme. Součástí naší profesionální progrese jsou účasti na odborných seminářích u nás doma a v zahraničí.
A to vás na tom baví?
Ano, to, že je to řemeslo a člověk používá ruce.
Pamatujete tu slavnou scénu z Nemocnice na kraji města, kdy měla Eliška Balzerová křeče v rukou? Neměl jste na začátku své praxe podobné problémy?
Možná jako mladý lékař operatér, který nastupuje a je v pozici toho, který jen pomáhá přidržovat nástroje a háky a teprve postupně se dopracovává k tomu, že sám operuje.
Kdy přišel ten impuls, že ortopedie je to pravé?
Sama jste to nakousla, když jsem byl malý, tak dávali v televizi Nemocnici na kraji města (smích). Tam to asi vzniklo. A impuls přišel i z domova, z pozice mého otce, který měl rád tradiční řemeslo, měl totiž truhlářství jako koníčka. Člověk od dětství viděl jeho práci. Skloubení medicíny a řemesla mi v ortopedii přišlo jako nejpřitažlivější.
Kolik operací za svou denní službu uděláte? A máte představu, kolik pacientů vám prošlo během vaší praxe rukama?
To se dá těžko zprůměrovat, ale v rámci jednodenní ortopedické péče se jedná o osm až deset pacientů, kteří podstoupí zákrok v daný den. S operacemi mimo jednodenní péči v Nemocnici Sokolov to může činit kolem pěti set operací ročně.
Je nějaká operace, která je dnes už pro vás banální?
Spektrum ortopedických výkonů je široké, ale jednoduchá artroskopie je brána už jako standard. Pro většinu operatérů je to „banální“ záležitost. Samozřejmě je tam také repertoár složitějších rekonstrukčních zákroků jako spojení roztržené rotátorové manžety, plastika předního zkříženého vazu nebo náhrada chrupavky. To už pak spadá do operativy zkušeného lékaře.
Marek KalendaNarodil se 17. srpna 1976 V letech 1994-2000 absolvoval Lékařskou fakultu v Plzni Univerzity Karlovy, obor Všeobecné lékařství, od roku 2004 vykonává samostatně sonografické vyšetření dětského kyčelního kloubu. Od roku 2007 pracuje v oboru ortopedie. Mezi jeho koníčky patří čas strávený s rodinou (má dva syny) nebo sportuje (horské kolo, snowboarding, potápění). Jeho nejoblíbenější kniha je Egypťan Sinuhet. Poslouchá pop-rock. |
Operuje vás víc?
Ortopedie na jednodenní péči je založena na tom, že je to takzvaná one man surgery, což znamená, že je proveditelná jednou osobou. Operatérem, který pacienty indikuje, odoperuje a dále si je i většinou sleduje. Jsou ale i zákroky, které jsou vhodnější provádět ve dvou. Jsou to jednak složité rekonstrukce v oblasti ramene, kyčle, tak i výkony při zavádění nových metod, kdy je možné využít názoru a pomoci svého kolegy, čímž se navzájem podporujeme a můžeme operativu posunout dále.
Je nějaký druh operace, kterou jste ještě nedělal, ale chtěl byste si ji zkusit?
Pro mě osobně je výzvou artroskopie v oblasti zápěstí. Je to kloub, který se tak často neindikuje. Nepomýšlí se na to, ale problémy v zápěstí často bývají, ať již po úrazech, nebo při zánětlivých změnách. Je jen málo pracovišť v České republice, která se tímto zabývají.
Máte za sebou případ, na který rád vzpomínáte?
Vždy potěší, když pacient přijde a poděkuje vám. To je ta největší odměna operatérovi, když může zbavit pacienta dlouholetých potíží a bolestí. A pak ho vidí v běžném životě fungovat či sportovat.
Jsou nějaké nové metody v oboru, které jste si ještě neosahal?
Novinky v ortopedii jsou a budou. Obecně bychom chtěli rozvinout péči o kloubní chrupavky. Pacientů přibývá a tím, jak stárnou, vznikají často problémy z poškozené chrupavky a přibývá pacientů s poškozenou chrupavkou po úrazech kloubu. Péče o ni je pro nás stále dosti složitá. Ne vždy se nám daří pacienta plně zaléčit. Takže spíše léčba a operativa chrupavek.
Máte metody, jak chrupavky léčit?
Samozřejmě je máme, ale výsledky jsou takové, že bychom byli rádi, kdyby byl pacient spokojený dříve. Léčba chrupavek trvá mnohem déle než operace menisku, kdy se odstraní poškozená část a pacient je rychle fit. Zatímco u chrupavky, pokud se něco takového stane, tak je to na mnohem delší dobu.
Je šance, že by něco nahradilo chrupavku?
Jsou možnosti. Třeba použít chrupavku z méně zátěžové zóny kloubu, což je nejideálnější. Další možností je i části chrupavky namnožit a použít na tkáňovém lepidle jako náhradu. Ale stále je to vázané na specializovaná pracoviště.
