1. Kolik bude replika stát?
Představy skupiny patriotů a vedení radnice se značně liší. Člen přípravného výboru Ota Řezanka spočítal cenu samotné budovy na 150 milionů, zapotřebí budou ještě investice do nových technologií či rozvodů vřídelní vody. „Včetně úprav okolí a případných víceprací je podle mne 350 milionů takový strop. Není to obr jako KV Arena. Ta je v objemu obestavěného prostoru více než desetkrát větší,“ uvedl. Primátor Petr Kulhánek se ale opírá o mnohem dražší posudek inženýrů Václava Kouby a Štěpána Moslera. „Sumarizace odhadovaných nákladů na asanaci, demolici, výstavbu repliky, lávku, úpravu koryta řeky a nezbytné úpravy veřejného prostranství je ve výši jedné miliardy a 171 milionů korun,“ uvedl Kulhánek. To vše podle něj předpokládá existenci technologické dokumentace a originálních forem výrobce, který je nástupcem salmovských strojíren v Blansku. Tedy původního výrobce litinové kolonády.
2. Kde město na repliku vezme peníze?
Pokud by byla podle Oty Řezanky investice rozložená do dvou nebo tří let, není problém to zvládnout i z městského rozpočtu. „Město má rozpočet přes miliardu korun a z rozpočtu hradilo například i KV Arenu,“ uvedl. Krom toho poukázal na další možné zdroje.
Například takzvaný Integrovaný plán rozvoje území, který počítá s dotacemi na obnovy památek, programu spolupráce mezi Českem a Saskem, programu na regeneraci památkových zón, peníze z válečných reparací, vládní Restart a podobně. Primátor Kulhánek ale uvedl, že v současné době použitelný dotační titul neexistuje. „I do budoucna se počítá s případnou podporou záchrany historického dědictví, tedy se vztahuje ke kulturním památkám. Tou replika už z podstaty nebude. Jiné evropské či národní zdroje ve výhledu nejsou, přeshraniční programy nejsou nastaveny na takto objemné investice,“ řekl. Repliku by podle něj musel podpořit státní rozpočet nebo městské peníze a Karlovy Vary by si navíc musely vzít ještě úvěr, a to vyšší než v případě KV Areny.
3. Existují plány kolonády?
Členové přípravného výboru si základní výkresy okopírovali v městském archivu a z nich převzali rozměry pro vizualizaci. „V archivu mají i výkresy, kde jsou rozkresleny některé litinové díly. Ateliér Fellner a Helmer má přes 200 dochovaných staveb, prvky na těchto stavbách se opakují. Například některé detaily na Sadové kolonádě jsou podobné jako byly ve Vřídelní kolonádě. A kromě toho existuje obrovské množství fotografií,“ uvedl Ota Řezanka. V počítači má 3D model původní kolonády a modeloval si i hlavní sloupy včetně některých zdobných prvků. Domnívá se, že to nebude tak složité, jak se může na první pohled zdát. Primátor upozornil, že výrobní dokumentaci slévárna nemá k dispozici.
4. Z čeho a kdo kolonádu vyrobí?
Přípravný výbor říká, že by měla kolonáda vypadat jako kdysi a měla by být z litiny. „Dnešní slitiny jsou pevnější a odolnější, jsme o 140 let výzkumů chytřejší,“ uvedl Řezanka. Zástupci společnosti Ernst Leopold z Blanska, což jsou bývalé železárny v Blansku, výboru podle něj potvrdili, že by se sice musela statika kolonády přepočítat a prověřit únosnost prvků, ale pokud by měli projekt, dokázali by litinové prvky vyrobit. Petr Kulhánek ale poukázal na něco jiného. „Firma Ernst Leopold z Blanska nám sdělila, že o výrobu zájem nemá,“ uvedl s tím, že by se město muselo poohlédnout v zahraničí.
5. Nemůže stavba repliky ohrozit léčivé zdroje?
Centrum vývěrové zóny, kde se kolonáda nachází, je velmi choulostivé. Podle karlovarského hydrogeologa Tomáše Vylity každá větší stavba v těchto místech destabilizuje tlakové poměry termy a plynného CO2. Podobně jako je v 70. letech minulého století změnila konstrukce současné základové desky kolonády o ploše 6 500 metrů čtverečních. ´
Otázka, na kterou lidé odpovíJste pro obnovu historické Vřídelní kolonády architektů F. Fellnera a H. Helmera a pro ukončení oprav havarijního stavu současné Vřídelní kolonády z roku 1975? |
„Ohled na ochranu toho, co Vary živilo a živí, tedy ochranu Vřídla a jeho zdrojů, si vyžaduje postup, který vyloučí, nebo alespoň minimalizuje zásahy do zřídelních sedimentů, podložní žuly, zásahy do režimu mělkých podzemních vod i režimu termální vody samotné,“ uvedl Vylita. Stávající základová deska podle něj není zjevně nijak poškozena a nová svrchní stavba, ať již bude litinová nebo jiná, by tedy měla existenci a funkci tamních značně rozsáhlých suterénních prostor respektovat a přizpůsobit se jim. Z hlediska hydrogeologa je podle něj velmi důležitá jedna věc.„Stávající kolonáda může po opravě prostoru Vřídelní fontány a dalších kritických míst sloužit ještě další řadu let, které se mohou využít k zorganizování architektonické soutěže a musí využít k nezbytným krenotechnickým zásahům, které by měly nové kolonádní stavbě předcházet,“ upozornil s tím, že jde zejména o nové a definitivní zachycení zdrojů Vřídla.
Dále je to podle něj rekonstrukce a doplnění těsnění koryta Teplé a doplnění počtu regulačních vrtů kolem kolonády. „Zastavení oprav stávající kolonády bych tedy považoval za velmi nešťastný krok,“ řekl.
6. Kolik lidí se musí vyslovit pro repliku?
Aby referendum platilo, muselo by k němu přijít alespoň 35 procent oprávněných voličů, což je zhruba 13 650 lidí. Pro repliku by muselo hlasovat alespoň 9750 voličů.
7. Zabrání případný souhlas s replikou chystané mezinárodní architektonické soutěži na novou kolonádu?
Pokud se podle primátora ukáže, že je stavba repliky možná a získá všechny administrativní souhlasy, tak jí skutečně zabrání. V opačném případě by architektonická soutěž přišla na řadu.