Pan starosta se snaží dům Baťa v Mariánských Lázních "zachránit" a útočí na kde koho, a jak je v článku vypíchnuto je architekt, čili osoba znalá, ale odpovědnost za to, že do objektu pustí lidi nést nechce. Se statickým posouzením a i s výsledky zkoušek, labratorními výsledky a měřeními se prakticky neseznámil. V posudku bylo upozorňováno na případy, kdy objekty zhotovené z betonů tzv. hlinitanovým laděním (hlinitanové cementy) bez jakého varování samy spadly. V roce 1986 v Uherském Hradišti spadl objekt z hlinitanových cementů a zahynulo tam kolem 20 lidí. V 70-80 letech se dělal celorepublikový výzkum ohledně hlinitanů a šlo nuceně k zemi velké množství objektů v Čechách i na Slovensku. Pan starosta neustále volá po oponentním posudku, ale sám ho nezadá. Ve statice to není jako v politice, kde do všeho politici mluví bez jakékoliv odpovědnosti, ale statik, když řekne, že do objektu mohou lidé a může se bezpečně užívat a něco se stane tak to odskáče s plnou parádou. Jen pro zajímavost, existují dokumenty, které svědčí o tom, že když pan Baťa chtěl v Mariánských Lázních stavět dnes tak vychvalovaný objekt, město Mariánské Lázně soudní cestou chtělo výstavbě zabránit.

Velice mne mrzí, že si paní redaktorka nezjistí relevantní údaje a dává do článku zkreslující informace ohledně statiky objektů ve Zlíně. V případě, na který naráží šlo o změnu využití objektu, který neměl narušenou statiku a konstrukce se zesilovali, protože se zvyšovalo zatížení (viz. článek v časopise Beton 3/2014 na straně 25).

V současné době se stalo běžnou praxí zpochybňovat, obvzláště lidmi bez znalostí, rozhodnutí lidí, kteří jsou ochotni nést odpovědnost. To, že musí objekt Baťa v Mariánských Lázních dolů není rozhodnutí jednoho člověka. Posudek zpracovával tým lidí sestavený i z renomovaných pracovníků VUT v Brně. Statik musí všechny poznatky shnout a na základě zjištěných skutečností rozhodnout. Nakonec jen, mé jméno je Martin Šafařík a jsem ten statik, který vyřknul ortel nad objektem Baťa