Baťův palác v Mariánských Lázních má jít podle rozhodnutí statika k zemi.

Baťův palác v Mariánských Lázních má jít podle rozhodnutí statika k zemi. | foto: Petr Przeczek, MAFRA

Unikátní palác Baťa má ještě naději, zastal se ho starosta-architekt

  • 4
Ještě nedávno bylo téměř jisté, že osud rohového paláce Baťa v Mariánských Lázních je zpečetěn. Dům má vážně narušenou statiku a hrozí zřícením. Zdá se však, že na posledním jednání stavebního úřadu bývalé památce svitla naděje.

„Podle mého názoru by o osudu významných staveb neměl rozhodovat jediný znalecký posudek,“ myslí si starosta Mariánských Lázní Vojtěch Franta, který je profesí architekt. „Proto jsem se vyjádřil, že bych uvítal nezávislý oponentní posudek.“

Podle jeho slov by se mohlo jednat o nebezpečný precedens do budoucna. Majiteli památkově chráněného nebo jinak výjimečného objektu by stačilo nechat vypracovat jedno vyjádření a úředníci by z obav o bezpečnost s velikou pravděpodobností zbourání povolili.

„Situace vypadá opravdu vážně. Přesto tvrdím, že před demolicí památek a významnějších staveb by měly na stole ležet nejméně dvě nezávislá posouzení aktuálního stavu. Jen tak budeme mít jistotu, že jiná cesta není,“ dodává starosta Franta.

Palác nemá naději na záchranu, stojí si za svým statik

Autor posudku, statik Martin Šafařík, který pro společnost Baťa vypracoval zprávu o stavu paláce, však tvrdí, že budova, ze které v těchto dnech ministerstvo kultury sňalo status památky, je v havarijním stavu. Její záchrana je podle něj prakticky vyloučena.

„Průzkumy bylo zjištěno, že velká část železobetonových prvků včetně základových konstrukcí nemá ani pevnost betonu předepsanou původní projektovou dokumentací. Problémy signalizovalo už to, že v některých místech nebylo možné odebrat celistvé vzorky pro kompletní podrobnou diagnostiku nosné konstrukce včetně chemické analýzy,“ uvedl Šafařík.

Problémy způsobila tehdy revoluční přísada do betonu, která dokázala stavbu podstatně zrychlit. Zároveň ale způsobila, že beton postupně ztratil svou pevnost a železná výztuž uvnitř rezne. „Přirovnal bych to k řídnutí kostí u lidí. O nemoci nevíte a najednou se vám bez zjevné příčiny zlomí ruka nebo noha,“ vysvětlil Šafařík.

Podle něj se otázkou, co se vlastně s tak upraveným betonem děje, vědci zabývají už od padesátých let minulého století. A zatím neúspěšně. Lék na poškozené konstrukce se prý ještě nenašel.

Upravený beton stojí za neštěstími i jinde v Evropě

„V bývalém Československu bylo používání těchto cementů zakázáno již v roce 1957. Přesto v roce 1985 došlo v Uherském Hradišti k samovolné destrukci části železobetonové nosné konstrukce výrobního objektu. Zahynulo zde několik lidí. Na konstrukci se před jejím zřícením neprojevovaly poruchy, které by na hrozící nebezpečí upozorňovaly. V roce 1971 se zřítila bez zjevné příčiny část stropu v Polsku, v roce 1974 v Anglii,“ vypočítává Šafařík.

Právě Martin Šafařík na základě svých zjištění, po konzultacích s kolegy a vědci z VUT v Brně nechal dům Baťa v červnu uzavřít a nařídil jeho zbourání.

Osud paláce Baťa nyní mají na stole úředníci. „Rozhodnutí v této věci je možné očekávat do třiceti dnů,“ uvedla Libuše Mottlová ze Stavebního úřadu v Mariánských Lázních.