„O tom, zda bude památník Martina Luthera v Aši skutečně prohlášen za kulturní památku, rozhodne ministerstvo kultury,“ upřesnil Tomáš Kárník z územního odborného pracoviště Národního památkového úřadu v Lokti. Dodal, že řízení o prohlášení památkou ministerstvo zahájilo již minulý týden.
Shodou okolností uplynulo v úterý 31. října přesně 500 let od chvíle, kdy Martin Luther zveřejněním svých tezí proti odpustkům ve Wittenbergu zahájil reformaci, jež vedla ke vzniku protestantských církví po celé Evropě.
Památník Martina Luthera byl slavnostně odhalen 11. listopadu 1883 v rámci oslav 400. výročí narození německého reformátora. Model sochy zhotovil norimberský sochař a profesor na norimberské škole umění Johann Wolfgang Rössner. Sochu v životní velikosti do bronzu odlil profesor Christoph Albrecht Lenz, pocházející z norimberské rodiny, jež se uměleckému slévárenství věnuje dodnes.
Socha je jednou z mála památek na Ašsku, která bez úhony přečkala nejen obě světové války, ale i zkázu evangelického kostela v sousedství. Jako zázrakem přežila i bouři v roce 2006, kdy ji padající strom srazil z podstavce.
„Dílo bylo silně poničeno. Ve slitině se objevily praskliny, část sochy strom dokonce urazil. Město Aš ji poté nechalo nákladem 100 tisíc korun zrestaurovat. V roce 2008 se socha na podstavec vrátila,“ uvedl mluvčí ašské radnice Milan Vrbata.
Ašsko je jedinou částí současného českého území, kde byl v minulosti protestantismus nejen povoleným, ale dokonce výhradním náboženstvím, a to již od 16. století. Za protestantské území bylo Ašsko potvrzeno Vestfálským mírem v roce 1648.
Toleranční patent, který od roku 1781 povoloval v habsburské monarchii existenci tří nekatolických vyznání, na Ašsku naopak zaručoval toleranci katolické menšině. V Aši nakonec sídlil jeden z největších evangelických sborů v celém Rakousku-Uhersku.
