Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Geolog pátrá, kam se v krasové oblasti na Chebsku ztrácí potok

  9:37aktualizováno  9:37
Zapadlý koutek Chebska mezi vesničkami Vysoká a Háj dlouhá léta ukrýval tajemství. Nejzápadnější českou krasovou oblast s potokem, který se ztrácí v podzemí, a několika jeskyněmi. Nikdo o ní nic nevěděl.

Mariánskolázeňský geolog Miroslav Marek se už patnáct let věnuje průzkumu Dyleňského krasu. | foto: Petr Przeczek, 5plus2.cz

Oblast patřila až do roku 1989 do zakázaného hraničního pásma a kromě několika místních obyvatel a pohraničníků sem nikdo nesměl. A ani po sametové revoluci sem turisté nenašli cestu.

Až v roce 1999 regionální historik Zdeněk Buchtele. Při jedné z jeho cest ho doprovázel i jeho brněnský kmotr. A právě spolu objevili místo, kde místní potok mizí v podzemí, tedy krasový ponor. Zdeněk Buchtele mu dal název Kmotrovo propadání. V roce 2004 svůj objev zveřejnil v časopise Arnika, kde si ho všiml mariánskolázeňský geolog Miroslav Marek.

„Prošel jsem celou oblast a v mnoha lomech jsem objevil krasové pukliny a dutiny. Nebyly průlezné, byly malé,“ dodal. A tak se vrhl do podrobného zkoumání celé lokality. Nejdříve byl sám, později se k němu přidalo pár dalších nadšenců.

„Jedná se o území o rozloze zhruba dvou kilometrů čtverečních. Nejzajímavější je krasový ponor - Kmotrovo propadání. Je to otevřený ponor, potůček vtéká do jeskyně.“

Navíc Miroslav Marek a jeho kolegové speleologové objevili ještě tři jeskyně: Hájskou, Dyleňskou a Permoníků, které postupně čistí od nejrůznějších sedimentů. Kmotrovo propadání ale celou skupinu zaměstnává nejvíc.

„Už patnáct let se snažíme zjistit, kdy voda z ponoru znovu vyvěrá na povrch,“ vysvětlil Jaromír Bartoš z mariánskolázeňského muzea, které zkoumání Dyleňského krasu zaštítilo a v těchto dnech vydalo i sborník, který výsledky bádání představuje.

„Do potoka nad ponorem jsme nalili třeba roztok soli a sledovali, ve kterých pramenech v okolí se sůl objeví. Zatím se nám to nepodařilo. Už jsme ale domluveni s doktorem Bruthansem z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, což je náš přední krasový hydrogeolog, že nám v tom pomůže,“ osvětlil Marek další plány do budoucnosti.

Jeskyně Dyleňského krasu nejsou sice příliš velké, ale vstup do nich je možný jen s jeskyňářským vybavením a na vlastní nebezpečí.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

(ilustrační snímek)
Seniorka nad lupičem vybojovala kabelku, tak alespoň vykradl auto

Jednasedmdesátiletá žena překvapila mladého lupiče, který jí chtěl na ulici v Chebu za bílého dne ukrást kabelku. Svírala ji tak pevně, že se lapka lekl a...  celý článek

Ulice U Divadla ulice je spolu s celým blokem u sokolovského nádraží jednou z...
Sokolov brání obchodu s chudobou, někde zastavil doplatky na bydlení

V Sokolově od soboty platí opatření, jehož cílem je ve vybraných lokalitách města co možná nejvíce znepříjemnit život těm, kteří vydělávají na chudých. Úřad...  celý článek

Hejtmanka Karlovarského kraje Jana Vildumetzová v Karlových Varech odevzdala...
Karlovarská hejtmanka přeskákala lídra Ťoka, stala se poslankyní

Jednoznačným skokanem parlamentních voleb v Karlovarském kraji je hejtmanka Jana Vildumetzová. Ta ač kandidovala ze čtvrtého místa, dostala se do Sněmovny díky...  celý článek

Avokádové quacamole
Avokádové quacamole

Rychlovka, kterou zvládne a miluje každý.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.