„Drobný hlodavec, huňatým ocasem poněkud připomínající malou veverku, patří mezi nejvzácnější savce České republiky. Vyskytuje či vyskytoval se pouze na několika lokalitách na Šumavě, ojediněle v Českém lese, ve Smrčinách, v Krušných horách a ještě v Labských pískovcích. Zcela výjimečně byl zaznamenán také v Českém středohoří a Brdech,“ říká Jan Matějů z karlovarského muzea.
V Krušných horách byl v minulosti podle něj doložen výskyt plcha zahradního pouze osmkrát, na sedmi různých lokalitách.
„Ve 20. století tu byl naposledy zachycen v roce 1975. Znovu byl jeho výskyt zjištěn, díky šťastné náhodě, o třicet pět let později, v roce 2010. V lokalitě Vlčí jámy u Horní Blatné si pracovnice ochrany přírody z CHKO Beskydy, zde na dovolené, všimla uhynulých mláďat plcha ležících u turistické stezky,“ vysvětluje Jan Matějů.
Později toho roku byli při kontrolním odchytu uloveni a vzápětí vypuštěni na svobodu tři plchové. Dospělá samice a dvě mláďata.
Letos v létě se přírodovědci pokusili ověřit, zda se plch zahradní v lokalitě stále vyskytuje. „Původně jsme se ve spolupráci s kolegy ze Správy CHKO Slavkovský les snažili o odchyt plchů do živochytných pastí. Tento pokus byl ale neúspěšný. Později nás napadlo zkusit plchy zaznamenat pomocí fotopastí. Podařilo se,“ dodává Matějů.
A tentokrát už jejich úsilí slavilo úspěch. Ve dvou fotopastech nastražených v jámě Wolfgang se nashromáždily desítky snímků plachých plchů.
„Na fotografiích lze zřetelně rozlišit dospělé plchy i mláďata, v několika případech přilákala návnada i dva plchy najednou,“ potvrdil Matějů.
To znamená, že populace plcha zahradního na lokalitě Vlčí jámy stále přetrvává a úspěšně se rozmnožuje. Zda je v zachovalé přírodě západního Krušnohoří populace plchů ojedinělá, nebo se vyskytují i jinde, si odborníci zatím netroufají odhadovat.
„V příštích letech se pokusíme uskutečnit podobné průzkumy ve větším měřítku i na dalších lokalitách v Krušných horách. A uvidíme,“ dodává Matějů.
