"V tuto dobu měří hydrologové výšku sněhu, aby zjistili, kolik je v něm vody. To se týká i Karlovarského kraje. Hodnoty slouží k regulaci odtoků přehrad, aby se do nich voda vešla. Letos je to neskutečné," posteskl si Kovařík.
Zatímco v případě běžných zim bývá v hřebenových oblastech od 105 do 330 litrů vody na metr čtvereční sněhu, například na Kraslicku obsahuje pouhých 15 litrů vody.
Do problémů by se tak podle pozorovatele mohla dostat Bublava, Stříbrná nebo Jindřichovice. Situaci by prý příliš nezachránilo ani to, kdyby začalo sněžit.
"Je důležité, aby sníh v kopcích ležel od listopadu do února, kdy se zhutňuje. Od března už začíná tání. Voda se vsakuje až dvacet metrů pod zem a zásobuje tak spodní vody. To neudělají běžné srážky, pouze sníh," vysvětlil.
Situaci by podle něj mohl ještě zachránit deštivý duben nebo květen. Pokud pořádně nezaprší, lidé už v těchto měsících poznají, že je vody málo.
"Teď to na loukách vypadá, že je všechno v pořádku, ale jde jen o vodu povrchovou," podotkl. Letošní zima je podle Rudolfa Kovaříka hydrologicky nejhorší od roku 2000, neboť v předchozích letech leželo na hřebenech kopců alespoň 30 centimetrů sněhu.
Teplé počasí si s přírodou zahrává i na Šindelové, kde pozorovatel bydlí. Už 20. ledna si všiml kočiček v rozpuku, což rozhodně nespadá do typicky zimního období, stejně jako macešky, které mu před domem rozkvetly.
Několikrát se prý také probudily včely, které zmátlo slunce opírající se do úlu. Kromě nich se objevil také další hmyz, třeba mouchy a komáři.
"Neobvyklá zima ovlivnila i zvěř. Z krmelců a krmítek nic neužrala a stále migruje, což v případě klasické zimy není vůbec běžné. Za normálních okolností má ležení v dosahu krmelců, teď ale chodila na zelené," popsal. Poznat to podle něj mohli třeba řidiči, kterým zvěř přebíhala před autem. V horších případech ji na silnici srazili.
