Hlavou nestačí kroutit při sledování letošních anomálií v krušnohorské přírodě pozorovatel počasí Rudolf Kovařík ze Šindelové. A nejen on. „Příroda se nezbláznila, to jenom stromy, ptáci a zvířata využívají nabízené možnosti, dané nezvykle teplým počasím,“ říká pozorovatel s více než čtyřicetiletou praxí.
Zaregistroval mimo jiné zpoždění havranů, kteří k nám na zimu přilétají ze Švédska, Norska a Finska. Spousta lidí prý přitom neví, že havrani ze severních zemí považují naši republiku za jižní krajinu. Pozorovatel potvrdil, že část havranů v české kotlině žije celý rok.
„Další část se k nám stahuje. Při podzimní sklizni na polích jich bývají stovky jako v hororu Alfreda Hitchcocka Ptáci. Letos havrani v takových počtech nepřiletěli. Mají zpoždění. Počasí na severu je k tomu nenutí,“ konstatoval Kovařík.
Mladé ptáci letos díky teplu vyvedli až třikrát
Zpoždění, tentokrát s odletem, mají labutě a divoké kachny. Některé z nich přes zimu zůstávají na místech, kde voda nezamrzá. Nedostaly totiž impulsy, které jim velí odletět, a tím i přežít. Každoročně koncem září se na jih vypravují špačkové. Letos místo toho v půli listopadu zlobí vinaře, kteří nechali na vinicích hrozny, ze kterých se dělá žádané ledové víno.
Přesně před měsícem upozornil Rudolf Kovařík na stále zelené listí na stromech. Tehdy prorokoval, že pokud listí vydrží až do 20. října, tak padne třicetiletý rekord. „Teď už se jedná o více než čtyřicetiletý rekord,“ říká pozorovatel počasí při pohledu na lísku, olši, břízu, javor a jívu.
Za výjimečné považuje letošní počasí také Karel Brož ze Záchranné stanice živočichů v Drahově na Chebsku, nedaleko přírodní rezervace SOOS. „Tento rok byl pro ptáky velmi příznivý. Někteří stihli vyvést mladé i třikrát za sebou,“ vysvětluje.
„Už od časného jara bylo teplo, a tak ptáci zahnízdili. První mláďata jsme mohli při zkušebních letech pozorovat už koncem dubna. Mladí z další snůšky vylétávali z hnízd koncem června. Ptáci tak měli dost času, aby se pokusili zahnízdit potřetí. Vzhledem k tomu, že teploty byly příznivé, bez velkých výkyvů, většině rodičů se podařilo odchovat i třetí várku potomstva.“
Právě výkyvy teplot mají podle Brože zásadní vliv na to, zda se ptákům reprodukce podaří. Často se stává, že příliš časnou snůšku na jaře nebo naopak pozdní na podzim zlikviduje náhlé mrazivé počasí. „O neobvykle příznivých podmínkách svědčí i fakt, že ještě v srpnu lidé na Chebsku hlásili hnízdící vlaštovky,“ doplnil Karel Brož.
Teplé počasí zlákalo k návštěvě Chebska i řadu teplomilných ptáků, kteří se tu běžně neobjevují. Ornitologové uvádějí například konipase sibiřského. Jedním z nejzajímavějších pak byl objev vlhy pestré, která je odborníky označována za létající klenot. Výskyt tohoto teplomilného opeřence, který obvykle žije v Africe či na jihu Evropy, lze na Chebsku označit za raritní.
