Ještě v roce 2008 žilo v Karlovarském kraji 308 374 obyvatel. Na konci roku 2017 již pouze 295 686. Průměrně tedy každý rok ubude téměř 1 500 lidí napříč všemi okresy.
„Naše společnost se dostala do fáze, kdy dlouhodobě umírá více lidí, než se rodí. Ročně tento rozdíl činí cca 10 - 15 % a v našem kraji je vyjádřen stovkami osob. Přibližně stejný podíl úbytku obyvatel je dán odchodem z kraje za vzděláním nebo prací. Bohužel se tito lidé už nevracejí a nemají možnost tady uplatnit své nabyté zkušenosti,“ uvedl krajský radní pro oblast regionálního rozvoje Josef Janů.
Mladí se po škole nevracejí
Právě kvůli práci se loni z kraje odstěhovala celá řada obyvatel. Vedlo je k tomu nízké platové ohodnocení či nedostatek zajímavých pracovních pozic.
„Mě k odstěhování vedly hlavně velmi omezené pracovní možnosti v mém oboru, malé platové ohodnocení a potřeba změny prostředí. Pracuji v kultuře, respektive v produkci, a pracovní možnosti v tomto oboru jsou tady dost omezeny,“ řekla Nora Kubešová, která se jako jedna z 3 491 lidí z kraje odstěhovala v loňském roce. Do kraje se jich přistěhovalo méně, pouze 3 081.
„Prakticky tady existuje jen pár kulturních organizací, v jedné z nich jsem působila tři roky. Ale příspěvková organizace města nemůže nabídnout velké platové ohodnocení. V Praze, kde teď žiji, je možností spousta. Pracuji jako produkční v eventové agentuře. V Praze také žije většina mých kamarádů,“ dodala Kubešová.
Odrazují i nízké platy
Na uvedená čísla má vliv také to, že pouze malá část studentů vysokých škol se po škole vrátí do rodných měst.
„Přesně před týdnem jsem změnila trvalé bydliště na pražské, k čemuž jsem se chystala již nějakou dobu. Návrat do Karlovarského kraje po studiích byl pro mě nereálný z důvodu neúměrně nízkých mezd,“ uvedla šestadvacetiletá Dominika, která nově pracuje v oboru financí a středního managementu pro jednu pražskou firmu.
Ještě větším problémem než stěhování je poté nízká porodnost a stárnutí obyvatel. V kraji přišlo loni na svět 2 753 dětí. Oproti tomu zemřelých bylo 3 406, opět se tedy čísla dostávají do záporných hodnot. V letech 2007 – 2009 se přitom rodilo dětí téměř 3 500, od té doby ale porodnost rok od roku stále klesá.
Podle dokumentů Ministerstva práce a sociálních věcí souvisí nízká porodnost s několika faktory. Ženy posouvají zakládání rodin do čím dál vyššího věku.
V Karlovarském kraji je průměrný věk prvorodičky mezi 29 a 30 lety. To je v souladu s evropskými trendy, avšak oproti západoevropským státům rodí české ženy ve vyšším věku děti méně často, protože už je na to mnohdy pozdě. To se týká především žen s vysokoškolským vzděláním, které mají v průměru o 0,4 dětí méně než ženy se základním vzděláním.
S posunem rodičovství do vyššího věku souvisí i růst podílu dětí narozených po asistované reprodukci, který se přiblížil čtyřem procentům.
Komplikované také bývá opětovné zapojení žen do práce. Politici o problému vědí, ale dlouhodobě se jim nedaří tento trend zastavit. „Velmi dobře si uvědomujeme, že se jedná o komplexní přístup, kdy kraj je jedním z hráčů, kteří se musí zapojit,“ konstatoval krajský radní Josef Janů.
Mluví o šíření pozitivní propagace kvality životního prostředí a pocitu bezpečí v kraji, přes zabezpečení, možnosti kvalitního vzdělání a zaměstnání, včetně dostupnosti a pestrosti volnočasových aktivit, až po nutnost zabezpečení pestré škály dostupného bydlení a občanské vybavenosti.
„Konkrétně usilujeme o národní dotační program na výstavbu bytů, snažíme se motivovat žáky ke studiu škol v další návaznosti na možnosti uplatnění v kraji, musíme lépe motivovat obce k využívání dotačních titulů, které připravují podmínky v obcích pro podnikání,“ dodal Josef Janů.
On sám je na rozdíl od stovek lidí opouštějících region, co se týká zastavení úbytku obyvatel, optimistický. Ale ani Janů nepředpokládá, že se situace obrátí k lepšímu dříve než za dva až tři roky.
