Situace pro správce přináší hlavně ekonomický propad. Polomové dřevo totiž nelze prodat tak draho jako to standardně vytěžené.
„Škody naštěstí nebyly tak velké jako v roce 2017, kdy byl Karlovarský kraj z celé republiky nejvíce zasažen orkánem Herwart,“ konstatovala Eva Jouklová, mluvčí společnosti Lesy České republiky (LČR). Předpokládá, že většina polomového dřeva by měla zmizet do konce června. „Je ale možné, že v horských oblastech budou práce delší,“ naznačila mluvčí.
Na rozdíl od jiných regionů nemusejí lesáci v Karlovarském kraji až tak kvaltovat. Riziko, že polomové dřevo napadne kůrovec, je totiž na západě Čech relativně nízké. „V tomto ohledu nepatří ke kalamitním. Riziko sice je, ale jen mírné,“ potvrdila Jouklová.
Nízké riziko napadení dřeva kůrovcem je podle ní dané zejména druhovým zastoupením stromů v lese. „Kůrovci se daří dobře ve výškách do 600 metrů, kde jsou smrkové porosty,“ vysvětlila mluvčí LČR.
Pro správce lesů je velkou komplikací a výrazným zásahem do rozpočtu fakt, že za polomové dřevo dostanou výrazně méně peněz. A České lesy jsou povalených stromů plné. „Proto máme už třetím rokem zastavené plánované těžby jehličnatých porostů. Těžíme pouze kalamitní dřevo,“ potvrdila Eva Jouklová. „Takzvané úmyslné těžby se týkají výhradně listnatých stromů,“ doplnila.
V roce 2018 vytěžily Lesy České republiky v Karlovarském kraji 476 305 krychlových metrů dřeva. Pro rok 2019 plánuje podnik vytěžit 327 070 kubíků, což je 69 procent loňské těžby. Jedná se o největší plánovaný meziroční pokles těžby ze všech krajů.
V lesích spravovaných LČR bylo ke sklonku loňského roku 866 hektarů holin. Společnost letos plánuje na 445 hektarech vysadit dva miliony sazenic nových stromů.
Škody sčítají také energetici
Škody už mají spočítané i v Lázeňských lesích Karlovy Vary. „Každá kalamita je nepříjemná,“ připustil ředitel společnosti Evžen Krejčí. „Letošní škody ovšem nebyly tak velké, kalamita nedosáhla ani tisíce kubíků dřeva, plán těžby tedy zásadním způsobem nenarušila,“ konstatoval Krejčí.
I on ale vidí největší negativum následků řádění větrů v propadu příjmů. „Cena smrkového dřeva jako takového je obecně nízká. A polomového zvlášť,“ dodal ředitel Lázeňských lesů.
Škody ovšem nesčítají pouze správci lesů, ale například také energetici. I když se v kritických okamžicích dařilo relativně rychle zajistit náhradní dodávku elektřiny, dosud jsou i v Krušných horách místa, kde pod spadlými stromy stále leží elektrické vedení.
„Bylo těžké se tam dostat,“ uvedla Soňa Holingerová, mluvčí skupiny ČEZ.
