Když Petr Utíkal otvíral v nechvalně známé Wolkerově ulici v Chebu řeznictví a jídelnu, věděl, že to nebude jednoduché. Do této čtvrti, která si z předchozích let nese punc vyloučené lokality a místa prostituce, lidé příliš nechodí.
Navíc v sousedství stával dlouhé roky polorozpadlý areál bývalého masokombinátu, z druhé strany se k jeho provozovně tiskne řada zchátralých domů, kde ještě donedávna bydleli nepřizpůsobiví. Přesto si k řezníkovi lidé cestu našli.
Teď však stojí před problémem, který mu podnikání ještě víc komplikuje. Ze zchátralých budov v sousedství totiž opadávají kusy omítky, občas i taška ze střechy.
Část nechvalně známé ulice je uzavřena
Radnice proto nechala část ulice z bezpečnostních důvodů uzavřít. Lidé, kteří si sem jezdí nakoupit, tak mají omezené možnosti parkování.
„Zabrali tady takových patnáct míst. Ale mně sem na obědy jezdí spousta lidí. Když nebudou mít kde zaparkovat, pojedou jinam. A když sem lidi přestanou chodit, to abych to tu zavřel,“ stěžuje si Utíkal.
Vadí mu, že majitel sousedního komplexu nechal domy natolik zchátrat, až bylo nutné silnici uzavřít. „A nikdo ho nedonutí, aby s tím něco udělal,“ kroutí nevěřícně hlavou. Utíkal má obavy i o vlastní podnik. Jeden z komínů sousedního vybydleného domu se povážlivě naklání a hrozí zřícením.
„Stačí, aby pořádně fouklo, a jde k zemi. Co když spadne na prodejnu? Proč nikdo nemá páky na majitele, aby se o svůj majetek postaral? Proč to tady nejde?“ rozhazuje rukama Utíkal, který se v souvislosti s tím obrátil na město Cheb.
Stavební úřad na majitele nestačí
Fakt, že na vlastníky polorozpadlých ruin ve městech jsou současné zákony krátké, potvrzuje i starosta Petr Navrátil. „Na majitele tlačíme prostřednictvím stavebního úřadu. Ale jsou to slabé páky. V současnosti s tím nejsme schopni nic udělat,“ přiznává starosta.
„Současný zákon upřednostňuje vlastníka a jeho práva před vším ostatním. Něco jiného by bylo, pokud by se jednalo o památku, nebo by dům už opravdu padal a ohrožoval lidi na životě. Ale i v takových případech se jedná o nesmírně složitou právní záležitost,“ vysvětluje starosta. Ani jemu se nelíbí, že tvář města hyzdí zchátralé domy.
Polorozpadlé domy stojí i jinde ve městě
Kromě Wolkerovy ulice stojí hned dvě nevyužité nemovitosti například na náměstí Krále Jiřího, na Spáleništi se jedná o polorozpadlý klášter milosrdných sester, odkud se do kraje rozšířila žloutenka, Zlatý vrch se zas potýká s bývalými kasárnami.
„Podobný problém řeší sousta dalších obcí a měst v republice. Ale je zajímavé, že třeba ve Skandinávii si poradili. Tam obce mohou majiteli opravy nařídit. Podle mého by bylo účinným řešením například zvednout u takových dlouhodobě neobývaných a poničených staveb daň z nemovitosti. To by mohlo majitele přinutit, aby problém začali nějak řešit,“ dodává starosta.
Petr Utíkal však s takovým vysvětlením spokojen není. „Zákon, který chrání vlastníky nad rámec mých práv je špatný, nedokonalý a měl by se změnit. Proč mám já doplácet na to, že se někdo nestará o svůj majetek?“ ptá se rozhořčeně.
Komplex pěti nájemních domů ve Wolkerově ulici získal už před lety nálepku vyloučené lokality. K několika romským rodinám se postupně nastěhovaly desítky příbuzných a začali hlukem a špínou terorizovat ostatní nájemníky. Ti odsud raději odešli.
V domě přespávají načerno lidé
Z Wolkerovy ulice se stala nejproblémovější část města. Lidé, jejichž hlavním příjmem byly sociální dávky, si nelámali hlavu s placením vody, elektřiny nebo plynu. Ve dvorním traktu domů se hromadily tuny odpadků, kvetla tu prostituce.
Věhlas Wolkerky, jak místní ulici říkají, překročil hranice města. Tamní ghetto dokonce navštívila tehdejší ministryně Džamila Stehlíková.
Činžovní domy vlastní podnikatel Miroslav Matušek. Jeho vyjádření se redakci získat nepodařilo. Telefony firem, kde figuruje na vedoucích postech, jsou nedostupné nebo neexistují. Na e-maily, které mu redakce zaslala, odpověděl jen to, že je na dovolené. Zaslané otázky však už nechal bez odpovědi.
Už dříve ale MF DNES řekl, že do objektů v minulosti investoval šest milionů korun a nájemníky se snaží vystěhovat, aby mohl vybydlené domy opravit. Když se odsud před pěti lety všichni lidé odstěhovali, vchody do domů zazdil. S opravami však nespěchá. Na jednom z realitních portálů nabízí celý komplex k prodeji za téměř 15 milionů korun.
Přestože by zazděné domy měly být prázdné, lidé z okolí upozorňují, že to tak není.
„Někdo tam žije. Dneska ráno se tam topilo,“ upozorňuje Utíkal. Z pětice domů se tak stává podobná hrozba, jakou je například polorozpadlý Klášter milosrdných sester na Spáleništi.
