Za dva týdny ušel přes tři sta kilometrů, aby podpořil nemocnou dívku

  9:24
Netradiční dovolenou si letos vybral čtyřiatřicetiletý Jiří Vysocký z Nové Role na Karlovarsku. Při své pouti po Česku sbíral muž, který se v běžném životě živí jako prodejce aut, peníze pro dobrou věc.

Michaela Kantorová s dcerou Michalkou a Jiří Vysocký, aktéři benefičního projektu Jdi a pomáhej. | foto: Václav Šlauf, MAFRA

Během července se vydal pěšky ze Sněžky až na Klínovec a o své cestě referoval na své facebookové stránce Jdi a pomáhej, kde zároveň zveřejnil i výzvu o přispění na transparentní účet malé Michalky ze Sokolova, která trpí dětskou mozkovou obrnou a potřebuje peníze na rehabilitaci. 

„Původně jsem se chtěl vydat na pouť do Santiaga de Compostela. Bohužel nemám tři měsíce dovolené, ani neholduji lidoštrůdlu. Uvědomil jsem si, že mohu jít svou vlastní pouť po naší přenádherné vlasti a spojit dominantní Sněžku s naším malebným Klínovcem. Cílem Jdi a pomáhej bylo v průběhu cesty rozveselovat lidi pomocí videí a ukázat, jak je každý den plný radosti,“ vysvětlil Vysocký.

Podpořit jste se rozhodl malou Michalku Michálkovou ze Sokolova.
Původně jsem uvažoval o spojení s nějakou neziskovou organizací, ale postupně jsem vše přehodnotil. Podpořit jsem chtěl konkrétní dítě z Karlovarského kraje. Michalka mě zaujala svou osobností. Své emoce dává jednoduše najevo. Buď se směje nebo vrčí, bez jakékoli masky. Nic mezitím není. Můžeme se od ní mnohému přiučit.

Jakou trasu jste nakonec vybral?
Šel jsem pěšky dolů ze Sněžky přes Kozí hřbety, pomalu jsem to stáčel k Železnému Brodu, přes Jablonec, kolem Ještědu, dál na Děčín, pak k hranicím s Německem. Pak jsem chvíli kopíroval hranice a šel přes zapomenuté pohraničí, kde opravdu široko daleko často nebylo ani živáčka. A od východního Krušnohoří jsem došel na Klínovec.

Takže jste kromě velké vzdálenosti překonal i velké převýšení.
Stoupal jsem, abych klesal, a klesal jsem, abych stoupal. Bylo to skvělé. Ale lepší je asi stoupat. Nastoupal jsem přes 5400 metrů.

Kolik kilometrů jste nakonec ušel?
Zhruba 310 kilometrů a trvalo mi to 14 dní. Průměrně tedy 22 kilometrů na den.

Ve které části cesty nejvíce docházely síly?
Vlastně hned na začátku. Pod Sněžkou bylo nějakých 30 stupňů, vyjel jsem lanovkou nahoru a tam bylo 14 stupňů. Ten den jsem začal brát antibiotika. První kilometry jsem nevěřil sám sobě, že to ujdu.

Ale ušel.
Postupně jsem se rozhýbal. Byly krize malé i velké, jako když jsem se v noci nevyspal, když mě spláchl déšť na poli, když jsem si špatně na noc upevnil celtu a promokl znova. Nejhůře mi bylo před Děčínem. Celý den jsem šel tempem asi dva kilometry za hodinu, nohy nefungovaly, oteklý kotník řval do světa.

Kdy se šlo naopak nejradostněji?
Celou cestu. Každý den jsem potkával úžasné lidi a sledoval okolní přírodu, která se neuvěřitelně proměňovala každých pár kilometrů. To je velká výhoda naší vlasti. Z hor jsou najednou kopečky a pole, z polí pískovce, pak kamenné skály, následují louky a pak ta krása Krušnohoří.

Kde jste spal?
Spal jsem pod širým nebem a někdy mohl přespat u srdečných lidí v jejich krámku či za zlomek peněz v hotelu. Doslova mě zachránili před bouří.

Takže jste se setkal se spoustou dobrých lidí?
Mám pocit, že přátelští lidé byli všude, jakoby na mě čekali. Jakoby jen vyhlíželi, kdy už ten Vysocký půjde kolem.

Je to tím, že lidé v těch končinách jsou milí, či že je spíše potěšil váš dobrý úmysl?
Asi je to kombinace obojího. Dřív jsem si pořád stěžoval, že kolem mě nejsou tak srdeční lidé, jako když vyjedu do zahraničí. A až po té cestě jsem zjistil, že to není jen zahraničím nebo pohraničím. Srdeční lidé jsou najednou všude kolem mě. Známí jsou najednou milejší, cizí lidé, kteří slyšeli o mé cestě, se ke mně přátelsky hlásí. Je to o pohledu na svět. Zkrátka dýchat okamžikem.

Povedlo se vám splnit cíl své cesty?
Chtěl jsem ukázat, že pomáhat můžeme i úsměvem. Nebo že obyčejný pracující člověk jako já může sehnat peníze na dobrou věc. Pomocí své facebookové kampaně jsem se snažil lidi hodně bavit, dával jsem spoustu fotografií a videí. Nejdříve mě sledovalo nějakých 33 lidí, pak náhle příspěvky vidělo na 2500 lidí. Ten poslední dokonce 14 tisíc lidí. A podobně se proměňoval i stav účtu pro Michalku. 10 tisíc korun naběhlo hned. Po čase přibylo dalších 19 tisíc a pak účet na čas zamrzl. A po motivačním videu z konce cesty jsme se dostali na vysněných 60 tisíc, což Michalce pokryje tři týdny rehabilitace.

Věřil jste tomu na začátku cesty?
Tajným snem bylo 60 tisíc korun. Říkal jsem si, lidé mě neznají, bude skvělé vybrat alespoň 10 tisíc. A nakonec se na poukaz napsala úžasná částka 67 450 korun.

A co další z cílů? A nemyslím tím dosažení Klínovce.
Chtěl jsem lidem skrze Jdi a pomáhej ukázat kus naší vlasti a naši nádhernou přírodu. Říci, že nemusíme jezdit do uzavřených přímořských resortů s all inclusive, ale že můžeme poznávat naši vlast a zažít úžasné dobrodružství. Byla to moje životní pouť. Žijeme v bezvadné době, máme vše, co potřebujeme, žijeme si královsky a lidé jsou přesto často naštvaní. Bylo by fajn, kdyby se všichni od srdce usmáli a došlo jim, že žijeme jen teď a tady.

Jako by v těchto slovech byla skryta nějaká životní zkušenost.
Cestu jsem plánoval dlouho, ale někdy uprostřed dubna jsem měl chuť se na to vyprdnout, trochu mě zlobilo zdraví. Šel jsem se svým nejlepším kamarádem Honzou do hospody, abych mu to řekl. On mě ale neuvěřitelně povzbudil a dodal mi novou chuť do cesty. A pak se k nám od vedlejšího stolu přidal majitel té hospůdky, ten nápad se mu neuvěřitelně líbil a říkal, že by hrozně chtěl jít se mnou. Že ale nemůže, protože jde v květnu na operaci kvůli rakovině. Slíbil jsem mu, že až se z cesty vrátím, všechno mu vylíčím tak, jako by tam opravdu byl. Ti dva mě hrozně nakopli. Jenže to jsem nevěděl, že až se z cesty vrátím, nebude tu ani jeden z nich. Můj nejlepší kamarád tragicky zemřel pár dní po našem setkání, a když jsem se chtěl vrátit do již zmíněné hospůdky, byla také zavřená. Majitel nezvládl svoji operaci.

Co se Jdi a pomáhej bude dál?
Pořád někam postupuju, žiju změnou. Chci, aby pokračovalo i Jdi a pomáhej, ale ještě nevím v jaké formě. Nápadů mám spoustu.

Chtěl byste říci něco závěrem?
Užívejme si každý den jako ten poslední, každý nádech jako ten nejsvěžejší plný energie a výdech jako krok kupředu. Každé ráno jako dar. Možnost dál Jít a pomáhat.

Autor:
  • Nejčtenější

Postřílím vás, řval na lidi ozbrojený opilec v Chebu. Zadržela ho policie

28. března 2024  8:26

Na náměstí v Chebu se ve středu odpoledne pohyboval opilý muž se zbraní a vyhrožoval lidem, že je...

Bečovské serpentiny jsou neprůjezdné, stavbaři je budou narovnávat

25. března 2024  15:34

Osmnáct týdnů bude trvat další objížďka na silnici I. třídy číslo 20 mezi Karlovými Vary a Plzní....

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Patera koučem, Moravec asistentem. Duo z Nagana přebírá Karlovy Vary

26. března 2024  18:36

Trenérem extraligových hokejistů Karlových Varů se stal Pavel Patera. Nahradil Václava Eismanna,...

Karlovarský kraj přichází dlouhodobě o obyvatele, nový projekt tomu má zamezit

26. března 2024  9:40

Na 40 tisíc lidí, tedy jedno větší okresní město, odešlo od 90. let z Karlovarského kraje do jiných...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Dávno zapomenuté recepty egerlandské i chebské kuchyně oživují v Lipné

23. března 2024  9:15

Celou řadu jarních pokrmů inspirovaných kuchyní starého Chebu nabízí od března svým hostům...

Příhraniční města žádají větší pozornost státu, pakt ohrožených se rozšiřuje

28. března 2024  16:25

Ekonomická stagnace, špatná infrastruktura, sociální problémy a s tím související nárůst...

Obec Pomezná před mnoha roky zmizela, nadšenci se ji teď snaží vzkřísit

28. března 2024  13:40

Kdysi to byla kvetoucí vesnice. Jen kousek od státní hranice s Německem stály velké statky, malá...

Sociální a komunitní centrum ve Varech pomáhá hendikepovaným i zadluženým

28. března 2024  11:50

Problémy, které se podaří vyřešit jedním telefonátem, ale i takové, nad nimiž sociální i terénní...

Postřílím vás, řval na lidi ozbrojený opilec v Chebu. Zadržela ho policie

28. března 2024  8:26

Na náměstí v Chebu se ve středu odpoledne pohyboval opilý muž se zbraní a vyhrožoval lidem, že je...

FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika
FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika

Monika Pavlíčková (35 let) je maminkou dvou dcer, sedmileté Terezy a čtyřleté Laury, a zároveň také manažerkou obchodního týmu společnosti ABF,...

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...