Putler na kostele v Sokolově na Starém náměstí, kde slaví komunisté 1.Máj.

Putler na kostele v Sokolově na Starém náměstí, kde slaví komunisté 1.Máj. | foto: Martin Stolař, MAFRA

Prvomájový mítink komunistů narušil v Sokolově desetimetrový "Putler"

  • 214
Obří desetimetrovou plachtu s diktátorskou podobou Vladimira Putina "Putlera" pověsili aktivisté ve čtvrtek brzy ráno na kostel na Starém náměstí v Sokolově. Vyvolali tím vášně, když komunistům narušili atmosféru jejich zdejšího prvomájového mítinku. Řečnili tak přímo pod plakátem.

"To bylo snad poprvé, co jsem se na první máj těšil. Je to naše reakce na to, jak se komunisté staví ke konfliktu na Ukrajině. Jak adorují Putina a roli jasného agresora - Ruska," vysvětlil jeden z organizátorů protestní akce Miroslav Balatka, krajský zastupitel za Alternativu.

Komunisté už nestihli akci přesunout jinam a museli tak řečnit a zpívat píseň práce přímo pod obrazem Putlera - tedy Putina vyobrazeného s Hitlerovým knírkem.

Balatka s přáteli pak zpovzdálí pozoroval, jak Putler shlíží na komunisty slavící na náměstí s dechovkou a při projevech. "Tato scenérie překonala všechny moje představy," smál se Balatka. Pobavil ho i moment, když se jedno z kotevních lan na začátku na chvíli zamotalo do ciferníku na kostelní věži a o pár minut zdrželo hodinovou ručičku.

Plachtu si Balatka půjčil od sdružení Dekomunizace. Původně ji chtěl pověsit na městský dům kultury, ale vedení radnice žádost zamítlo. Pochopení aktivisté našli u místního faráře římskokatolické církve Petra Bauchnera, který s nápadem souhlasil. "Nemusím řešit žádné volby, mohu si na kostel pověsit, co chci," řekl farář.

Podle něj obraz ke komunistům asi nějak promlouvá, když jim vadí. Městská i státní policie totiž po rozzlobených telefonátech musela na náměstí přijet a zahalený kostel řešit.

Přivolaní policisté s plakátem nemohli nic dělat

"Tomu říkáte demokracie? To je urážka všeho. Sundejte to. Je to hnusné svinstvo zrovna jako komunismus. Chováte se jako ubožáci. Plivejte na ty, co si to zaslouží. Ne na stařečky, kteří sem přijdou," napadl hned brzy ráno aktivisty Tomáš Miler a zavolal policisty.

Hlídka zkontrolovala všem občanské průkazy a řekla, že vyvěšení plachty za přestupek nepovažuje. "To se jmenuje Putler, angažované umění," poučil policisty další organizátor protestu Tomáš Kábrt, když se divili, co vlastně vidí. Pak dorazili i městští strážníci.

"Které prase to sem pověsilo? Dejte mi potom vědět, jak jste to vyřešili," dožadoval se muž, který městskou policii volal a dočkal se jí. Strážník ho zklamal větou, že nemůže zakročit, protože kostel není městská budova.

"To máme Putina s knírkem," říkal policista polohlasem, když si zapisoval cosi do notýsku.

Na náměstí se sešlo celé krajské vedení KSČM. Včetně kandidáta pro volby do Evropského parlamentu. Předseda krajského výboru strany Josef Murčo označil protestní akci za nesmyslný akt, který nesměřuje k řešení problému na Ukrajině.

"Provokace je namířena proti nám a proti oslavám. Má nás jen popudit. Lidé na Ukrajině sami vědí, že tohle není vůbec pravda," řekl Murčo a myslel tím Putina vyobrazeného jako diktátora.

"Je to důkaz, jak jsou faráři nestraničtí"

Komunisté dávali oficiálně najevo, že jim aktivisté nestojí za to, aby se s nimi na náměstí přeli nebo aby na ně podávali trestní oznámení. Řadoví členové KSČM a jejich sympatizanti si však rádi ulevili. "Je to výplod chorého mozku a důkaz, jak jsou faráři nestraničtí," komentoval vyvěšení Putlera jeden z nich.

Další vstoupil s rudou vlajkou bývalého Sovětského svazu do kostela a protestoval proti hanobení prezidenta státu, co osvobodil Českou republiku i polovinu Evropy. "Ať žije Rusko, ať žije Vladimir Putin. Rasíja, Rasíja," volal a mával vlajkou se srpem a kladivem.

Krajský zastupitel Miroslav Balatka a jeho kolegové proti komunistům vystupují dlouhodobě. Minulý týden se znovu neúspěšně pokusili odvolat bývalého politruka pohraniční stráže Václava Sloupa (KSČM) z funkce náměstka hejtmana pro školství.

Balatkovi také vadí, že komunisté zablokovali uvolnění 200 tisíc korun z rozpočtu kraje na humanitární pomoc pro Ukrajinu. Komunistům se nezdálo, že prostředníkem měla být společnost Člověk v tísni. "Používá peníze často k nákupu počítačů pro disidenty a k podpoře disidentských hnutí," tvrdil krajský šéf KSČM Josef Murčo.