„Chlum Svaté Maří patří mezi klíčová poutní místa na hranici Čech a Bavorska i mezi nejvýznamnější poutní areály na našem území. Součástí areálu je kromě kostela s Milostnou kaplí i ambit, proboštství, fara a další nemovité kulturní památky,“ uvedla Jelena Kriegelsteinová z Národního památkového ústavu v Lokti.
Poutní areál byl vybudován mezi lety 1687 – 1728. Na jeho konečné podobě se podílely především dvě klíčové osobnosti středoevropské barokní architektury 17. a 18. století, architekti Jean Baptiste Mathey a Kryštof Dientzenhofer.
„Vzhledem ke své středověké minulosti, architektonické kvalitě a propojení s předními osobnostmi barokní architektury má Poutní areál v Chlumu Svaté Maří mimořádné hodnoty historické i umělecké. Je stavbou prvořadého významu, a to nejen z hlediska dějin barokní architektury v Čechách, ale díky ambitům a netradiční dispozici kostela také v rámci střední Evropy,“ vysvětlila Kriegelsteinová.
Doplnila, že z vnitřního movitého vybavení areálu je možné zmínit polychromovanou sochu Trůnící madony z lipového dřeva z období kolem roku 1300 a sochu Madony s dítětem ze severního bočního oltáře, datovanou kolem roku 1400.
„Velmi vítám, že mezi devatenácti vládou schválenými nemovitými národními kulturními památkami je také jedna z území Karlovarského kraje,“ konstatovala náměstkyně hejtmanky pro oblast kultury Daniela Seifertová s tím, že návrh ministerstva kultury se tentokrát soustředil především na památky církevního charakteru, které mají mimořádnou památkovou hodnotu.
Poutní chrám prošel před několika lety částečnou opravou interiérů, která byla financována z takzvaných norských fondů. Zásadní rekonstrukce areál teprve čekají. Rytířský řád Křížovníků s červenou hvězdou, který areál vlastní, uspěl v loňském roce hned se dvěma žádostmi o dotaci na obnovu poutního areálu z Integrovaného regionálního operačního programu, na revitalizaci proboštství a na restaurování vybraných částí mobiliáře poutního kostela.
Podle Davida Kučerky z řádu Křížovníků s červenou hvězdou bude celková výše podpory až 150 milionů korun. Po revitalizaci by měl být areál přístupný veřejnosti. „Vznikne zde expozice o historii poutního místa, o regionu, o vztahu Čechů a Němců v tomto kraji a také o řádu, který na Chlumu působí od 13. století,“ řekl Kučerka.
Chlum byl vyhledávaným poutním místem už ve 13. století. Dnešní podobu získal barokní komplex s poutním chrámem Nanebevzetí Panny Marie a sv. Máří Magdalény při rozsáhlé přestavbě v druhé polovině 17. a první polovině 18. století. Na Chlum Svaté Maří umístil v roce 1814 německý dramatik, herec a knihkupec v Karlových Varech Heinrich C. Cuno děj své divadelní hry Loupežníci na Chlumu.
V překladu Jana Nepomuka Štěpánka ji v roce 1815 uvedlo i Stavovské divadlo v Praze a v roce 1911 s velkým úspěchem dokonce i Národní divadlo. To se k ní, pod názvem Statečná Bibiána, vrátilo ještě v roce 1924.
