Rychlejší vyřizování žádostí Ukrajinců o zaměstnanecké karty odsouhlasila v červenci vláda.
„Vláda po dlouhodobém naléhání vyhověla hospodářské komoře a dalším zaměstnavatelským svazům, jež od začátku požadovaly urychlení a zjednodušení vydávání zaměstnaneckých karet nízko a středně kvalifikovaným Ukrajincům, po kterých je obrovská poptávka průřezově ve všech oborech,“ uvedl prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý.
Podle jeho slov chybí v rámci celé republiky více než 130 tisíc nástrojařů, obráběčů, svářečů či mechaniků. Jednou z podmínek ovšem je, že zaměstnavatelé musí nejprve neobsazenou pozici nabídnout prostřednictvím úřadu práce občanům České republiky.
„Jakmile nebude volné pracovní místo po 30 dnech obsazené, bude pozice zařazena do centrální evidence volných míst pro zaměstnaneckou kartu. Poté ji teprve bude možné nabídnout i uchazečům z Ukrajiny,“ vysvětlil Stanislav Kříž, ředitel Krajské hospodářské komory Karlovarského kraje.
Lidi často odrazuje od nabízené práce nízká mzda či věk
To ovšem může narazit na negativní trend, který zaznamenávají právě na úřadech práce. „Řada uchazečů, zejména těch, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní, ztrácí motivaci pracovat,“ uvedla Veronika Dankanicsová, mluvčí krajské pobočky úřadu práce.
Důvodů, proč motivaci ztrácejí, je podle ní několik. Například nízká úroveň nabízené mzdy, nedostatek praxe, omezená mobilita či věkový a zdravotní hendikep. „V Karlovarském kraji máme v evidenci 46,3 procenta dlouhodobě nezaměstnaných lidí,“ doplnila.
Radek Pašava, vedoucí sokolovské kanceláře krajské hospodářské komory, počítá s tím, že novou možnost využije hodně firem z regionu.
„Zatím evidujeme dva zájemce. Ti už mají na Ukrajině zajištěné zaměstnance a postupně vyřizují veškeré náležitosti potřebné pro jejich práci u nás. Počítám, že v září bychom tyto žádosti mohli začít administrovat. Zatím se totiž čeká na podpis prezidenta Hospodářské komory ČR Vladimíra Dlouhého pod smlouvou s krajskou hospodářskou komorou,“ řekl.
Pašava předpokládá, že v budoucnu bude zájem zaměstnavatelů daleko vyšší. V rámci projektu může regionální hospodářská komora vyhovět až pěti tisícům žádostí ročně.
Zaměstnávání cizinců ovšem v některých případech v minulosti vyvolalo zlou krev mezi českými zaměstnanci firem. Příkladem může být případ společnosti Witte, která se v nedávné minulosti rovněž potýkala s nedostatkem dělnických profesí. Rozhodla se jej řešit tím, že angažovala pracovníky ze sesterské společnosti v bulharské Ruse.
„Zahraniční pracovníci nezasahují do zaměstnávání kolegů z Nejdku a okolí,“ vyvracel tehdy fámy o tom, že cizinci berou práci Čechům Gerhard Knop, jednatel společnosti.
V Karlovarském kraji je v současné době bez práce 12 444 lidí, což činí 5,8 procenta práceschopné populace. Polovinu z nich tvoří lidé se základním nebo nedokončeným středním vzděláním.
Zaměstnavatelé měli v regionu největší zájem o číšníky, servírky, kuchaře, zedníky a recepční, tedy všechny procese související se sezonními pracemi. Dále poptávali zdravotnický personál, prodavače, pokladní, šičky či pracovníky ostrahy.
