„Novohamerští pořádali slavnostní zahájení adventu provázené koncertem a rozsvěcením stromu, který tradičně staví vedle našeho kostela. Doprovází ho i hamerská tradice vlastnoručně vyráběných ozdob. I my přispěli vlastní tvorbou. Byla jsem velmi dojatá, když jsem uslyšela pana starostu, jak děkuje pravoslavným za zapůjčení chrámu,“ říká Daniela Málková, která je jednou z členek krušnohorské pravoslavné obce.
Oslavám předcházel filipovský půst, který vylučuje z pokrmů jakékoli potraviny živočišného původu. Trval od 27. listopadu. Teplé jídlo si směli věřící dopřát pouze v pondělí, občas si mohli dát rybu. Přísný půst naopak drželi ve středu, v pátek a před Kristovým narozením.
„Naše tradice vycházejí hlavně z toho, že v Krušnohoří žije směs lidí z Čech, Ukrajiny, Slovenska a Maďarska a nyní se přidávají i Bulhaři. Každý z nich něco přináší, takže nám tady vznikla taková zvláštní směsice tradic, tradice krušnohorského pravoslaví,“ vysvětluje Daniela Málková.
Na stole ovšem o Vánocích nechyběla typická tabule složená z toho, co běhá, plave, létá, stejně jako luštěniny, obiloviny, sušené ovoce, bramborový salát, kapr, ale i ovocná omáčka zvaná muzika, pirohy se zelím a z německé tradice nesměl chybět jablečný závin.
Ze Slovenska se do Krušných hor zase dostal zvyk nošení slámy do domu, kvůli udržení tepla. Sláma se zapalovala i u stromů, aby jim bylo teplem přilepšeno o Štědrém dni. Další tradici představovala polévka servírovaná pro všechny z jedné mísy, to aby rodina držela po celý rok pohromadě.
„Po večerní mši je u nás zvykem, že do domu vchází jako první hospodář a žehná kamnům, aby dobře topila. Musím říct, že Vánoce nás dokážou krásně vytrhnout z každodenního konzumního stylu života,“ těší Danielu Málkovou.
Kvůli dětem slaví pravoslavní věřící Vánoce dvakrát
Krušnohorští věřící si všichni vzali na oslavy Vánoc dle starého zvyku dovolenou a žádný ze zaměstnavatelů s tím prý neměl potíže. Připomněli si ovšem i Vánoce pro ně nového typu.
„Je to hlavně kvůli dětem. Pokud by ve škole řekly, že neměly nic pod stromečkem, tak by jim to mohlo být líto. Než začnou všechno chápat, děláme pro ně tradiční krušnohorské Vánoce,“ říká Daniela Málková. Rodiče tak vysvětlují dětem vánoční tradice či roli adventu. U kamarádů si mohou dát třeba cukroví, doma je ale strava jiná - postní.
Krušnohorské věřící nyní kromě Vánoc těší také nový ikonostas, který nahradí dosavadní provizorium. Dostali jej darem od otce Mastíka, který je duchovním správcem v Aši.
„Otec Mastík prodal vlastního býka a koupil plotové dílce a jako základ pro ikonostas. Od nás jako vánoční dárek dostane ikonu,“ prozrazuje Daniela Málková.
Ve většině východních církví včetně pravoslavných začínají Vánoce 7. ledna. Věřící je začínají slavit v předvečer samotného svátku. Pravoslavní věřící používají juliánský kalendář, který je oproti západnímu gregoriánskému kalendáři o 13 dní posunutý.
